Nenechej zrnko umřít

26. května 2012 v 11:39 | Sayuri |  Myšlenkové pochody

Znáte ten pocit, když je ve vás stále zakořeněno zrnko naděje, kterého se nehodláte vzdát, přestože je vám den co den dokazováno, že už nikdy nic nebude takové, jaké doufáte? Jak je možné, že to zrnko tam pořád je, že nezmizelo a já se nesmířila s realitou? Tentokrát to není o tom, že bych ji neuměla, nebo snad nechtěla, přijmout. Toho bych byla schopná, zvládnu se postavit skutečnosti čelem. Tentokrát to je o něčem jiném.
Šestý smysl, mívám ho. Projevuje se, když je čas udělat důležité rozhodnutí, když něco není tak, jak by mělo být, když někdo mně blízký přede mnou něco skrývá... Dnes se zase projevil. Tentokrát mi naznačil, ať nepřestávám bojovat, ať už to vypadá sebevíc zbytečně, ať neodcházím a zůstanu, co nejdéle to bude možné. Nerada šestému smyslu bezvýhradně důvěřuji, on se také plete. V tomhle případě to ale udělám, protože s ním souhlasím. Já zůstanu, nikam neodejdu, a svoje zrnko naděje si budu pečlivě střežit. Je možné, že jednou z něj vyroste skutečnost.
.
 


Komentáře

1 Barbora Čecháková | E-mail | Web | 26. května 2012 v 11:51 | Reagovat

Je to hezky napsan a ano, znám ten pocit :)

2 Babe | Web | 26. května 2012 v 12:08 | Reagovat

Jen tak dál :)

3 Míša | Web | 26. května 2012 v 13:50 | Reagovat

Musíš hnojit a vyroste :D. Jsem ráda, že tě slyším. Žádné extra novinky nemám. Pořád jsem s Kájou, i když o něco méně šťastná než dříve. Ale tak to bývá. Jednou jsem slyšela, že láska je jako měsíc. Když dojde do úplňku, začne se zmenšovat. Nevím kolik je na tom pravdy, každopádně něco na tom asi bude. :D Užívám si teď mnohem více uměleckou činnost než vztah. Nejlépe se cítím se štětcem, nití, bavlnkou, nůžkama, hřebíkem nebo kytarou vruce. Nevím, jestli to taky děláš, ale je to fakt super. Přenos emocí (i problémů) do umění vážžně pomáhá a snad je i nutností. Kromě toho... včera jsem se poprvé opila.. no možná po druhé, či třetí, každopádně to bylo tak po dvou letech a včera to bylo jiné. Pila jsem víno s kamarádama. A celkem to ve mě uvolnilo nějaký ten stres a cítím se teď lépe. Takže další věc, co funguje. No a samosebou nejlepší je zamilovanost, to pak máš úplně v pohodě. Život je jen krásný.. bohužel zamilovanost vede k lásce a láska způsobuje tyto potíže, kvůli kterým potřebuješ pomoci. Takže poslední možnosti bych se vyhla. No a co modrooký,... jak jste to nakonec vyřešili/nevyřešili? Pořád se bavíte? A co ta zklamaná důvěra? Máš ji zpátky? .... Poslouchám cédečko Kabátů: Děvky ty to znaj. Celkem pohodovka. Pořádný řev rozproudí krev a hned mám více síly. Jsem ráda, žes zase napsala, už jsem myslela, že o tobě nikdy neuslyším. Byla bych ráda, kdyby ses ozývala častěji, ale je mi jasné, žes vytížená osoba. Ne vždycky má člověk chuť sedět u počítače a přebírat si myšlenky v hlavě. Možná proto, že by přišel na to, jaká je pravda a musel si ji přiznat a to by byla hrůza. Obranný mechanismus těla ti to nedovolí.

4 Míša | Web | 26. května 2012 v 13:51 | Reagovat

Kriste pane... komentář delší než článek. Promiň :D

5 m. | Web | 26. května 2012 v 22:25 | Reagovat

Někdy to může být dobrá volba. Ale někdy je lepší nechat odešlé věci opravdu odejít, protože dokud máš jen trochu pocit, že jsou dveře otevřené, pořád se budeš snažit jimi prolézt a nic jiného nebudeš vnimat. Až teprve když si uvědomíš, že tyhle dveře se už dávno zavřely, otevře se ti spousta jiných.

6 Es. | Web | 27. května 2012 v 18:21 | Reagovat

znám ten pocit, ale často ho nemívám, možná je to lepší..

tak bojuj a nenech se ničím/nikým odradit :)) Určitě to stojí za tu námahu ! ;-))

Děkuji za tak milý komentář, držím palce až budeš mít závěrečné zkoušky :) ale to zvládneš :))

7 Zemolezník | Web | 29. května 2012 v 21:01 | Reagovat

Pocit, ktorý je pre väčšinu ľudí leziacich na zemi známy viac ako dosť... ale nech si len to zrnko rastie. Nevieme, čo sa stane, ale keď z toho zrnka vyrastie skutočnosť, tak je to sakramentsky dobrý pocit. A keď nevyrastie...

8 pan Nedostižný | Web | 1. června 2012 v 1:31 | Reagovat

Co to je za zrnko ??

9 Betty | Web | 5. června 2012 v 18:46 | Reagovat

Je dobré nenechať ho umrieť. Treba ho chovať a počúvať. Je malé, ale zväčša múdrejšie ako rozum :)

10 McClury^ | Web | 10. června 2012 v 13:59 | Reagovat

Hezký blog))

11 Mathie D. | E-mail | Web | 19. června 2012 v 14:33 | Reagovat

[5]: :D
u mňa sa 6. zmysel neprejavil.. :/

12 YumeOokami | 8. července 2012 v 16:25 | Reagovat

Tenhle šestý smysl znám, mám jej také. Vždy mě upozorní, když se mi děje za zády něco hnusného.

13 Míša*** | Web | 24. července 2012 v 22:18 | Reagovat

Pěkné prázdniny ;)

14 Lexi | Web | 10. ledna 2013 v 21:38 | Reagovat

Tohle znám :) hezky napsané.

15 Míša | Web | 17. srpna 2013 v 14:31 | Reagovat

Sayuri. Ty uz se asi nevratis, co? :) kdyby nahodou, ozvi se jak se mas, jak se ma zelenooky a modroôky. :)

16 Míša | Web | 31. prosince 2013 v 9:43 | Reagovat

Hodne stesti do noveho roku :)

17 Teraxa | 25. června 2015 v 23:44 | Reagovat

Holka, po třech letech zasednu k blogu (já vím) a ty taky pryč, už druhý můj oblíbený človíček mi odsud zmizel a to jsem projela teprve dva... Nejradši bych si nabančila. Snad se máš dobře!

18 Míša | Web | 29. prosince 2017 v 11:21 | Reagovat

Ahoj Sayuri. Ano jsem to stále já. Vlastním o několik párů růžových brýlí méně. Vlastně jediné, co mi zůstalo z roku 2012 je láska ke Kájovi. :-) Ráda bych ti řekla, že jsme taky měli šťastný konec, ale není to pravda. Strašně moc jsem mu ublížila a on už mě nikdy milovat nebude. Jsme teď něco jako kamarádi, ale ubíjí mě den za dnem více a více sledovat, jak jeho cesta nabírá opačný směr než ta má. Poslední měsíc mi zřejmě vesmír chce něco naznačit. Měla jsem autonehodu a celé moje auto je úplně zničené, zjistila jsem, že nezvládám školu a mám z toho neskutečné deprese. Nemám teď práci, protože kvůli dvěma výškám to vůbec nestíhám. Jen příležitostně doučuju matiku. :-) Ztratila jsem peněženku se všemi penězi a všechny doklady. Bydlím už dva roky se svým přítelem, ale před týdnem jsme se rozešli a moje matka předělala můj pokoj na podkrovní industriální klubovnu. Nevím, kde budu bydlet, nebo, co se mnou bude. Ale já nenechám zrnko zemřít. :D Děkuji, že ses ozvala :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama