Květen 2012

Nenechej zrnko umřít

26. května 2012 v 11:39 | Sayuri |  Myšlenkové pochody

Znáte ten pocit, když je ve vás stále zakořeněno zrnko naděje, kterého se nehodláte vzdát, přestože je vám den co den dokazováno, že už nikdy nic nebude takové, jaké doufáte? Jak je možné, že to zrnko tam pořád je, že nezmizelo a já se nesmířila s realitou? Tentokrát to není o tom, že bych ji neuměla, nebo snad nechtěla, přijmout. Toho bych byla schopná, zvládnu se postavit skutečnosti čelem. Tentokrát to je o něčem jiném.
Šestý smysl, mívám ho. Projevuje se, když je čas udělat důležité rozhodnutí, když něco není tak, jak by mělo být, když někdo mně blízký přede mnou něco skrývá... Dnes se zase projevil. Tentokrát mi naznačil, ať nepřestávám bojovat, ať už to vypadá sebevíc zbytečně, ať neodcházím a zůstanu, co nejdéle to bude možné. Nerada šestému smyslu bezvýhradně důvěřuji, on se také plete. V tomhle případě to ale udělám, protože s ním souhlasím. Já zůstanu, nikam neodejdu, a svoje zrnko naděje si budu pečlivě střežit. Je možné, že jednou z něj vyroste skutečnost.
.