Stojí to za to.

5. března 2012 v 15:55 | Sayuri |  Myšlenkové pochody
Mám člověka, který pro mě znamená celý svět a ještě víc. Člověka, který tady pro mě je, se kterým se směju a nemyslím na zlé věci okolo. Modrooký mi přinesl do života světlo. Kde ale existuje světlo, musí být také tma. Všechno má dvě strany a bylo by naivní předpokládat, že existují věci idylické a věčné. V mém životě je krása a láska, stejně tak ale i odpor a nenávist.
Zažila jsem milostná zklamání a několikrát i odchody člověka, kterého miluji. Zažila jsem smrt mně blízké osoby. Zažila jsem neopětovanou lásku, zlomené srdce a jeho slepování do původní podoby. Tohle všechno ale umím zvládnout. Avšak nedávno jsem zažila něco horšího. Nikdy bych nečekala že právě takováto věc bude bolet nejvíce. To, když vám někdo přestane věřit.
Ztráta důvěry. Ani ve snu by mě to nenapadlo. Když vám někdo přestane věřit, nebo věří méně než věříval, jak mu chcete dokázat, co všechno pro vás znamená a čím vám je? Jak mu ukázat, že nelžete, říkáte pravdu a myslíte vše tak, jak to podáváte?
V tomto případě se to nedá vysvětlit slovy, ať už jste sebelepší řečník. Musíte konat. A musíte mít k dispozici čas, hodně času. A možná potom si získáte zpátky důvěru. Je však možné, že už nikdy nebude stoprocentní. Já to ale nehodlám vzdát, nikdy se nevzdávám. I kdyby mi to mělo zabrat celý život, budu konat to nejlepší a ukazovat, jak moc pro mě daná osoba znamená. Bude to bolet. Budu brečet. Budu žít ve strachu, že mi nikdy neuvěří. Ale já si potom budu moct říct "Dělala jsem pro to všechno.". Někdy je ta nejtěžší věc věcí nejsprávnější. V lásce, v životě, v přátelství. Život nám do cesty klade překážky a je na nás je překonávat. Unavuje nás to, ničí nás to. Na oplátku za naše snažení ale přicházejí odměny ve formě opětované lásky, štěstí, smíchu, láskou prosluněných chvilek.
"Láska je slepá." To není pravda. Láska sama o sobě vidí až příliš dobře. Lidé, kteří milují jsou slepí a nevidí chyby milovaných osob. Odpouštějí snadněji než lidé, jejichž životem láska neprošla. Kdo miluje, ten zažívá bolest a utrpení. Kdo miluje, umí odpouštět. Ty, které potkala láska, jsou jedni z nejšťastnějších lidí, protože mají tu čest poznat opravdovou krásu světa. Láska nám ukazuje, co je to opravdové štěstí.
.
 


Komentáře

1 Hakky Life | Web | 5. března 2012 v 16:24 | Reagovat

Pěkně napsané a máš pravdu tohle bolí nejvíc.

2 Tres | 5. března 2012 v 17:16 | Reagovat
3 Hayley | Web | 5. března 2012 v 17:38 | Reagovat

..To je moc smutný..znám to.. ale naopak z druhé strany toho,kdo ti přestane věřit..

4 Babe | Web | 5. března 2012 v 17:41 | Reagovat

Nevím jaké to je, ale přinejmenší nepříjemné pro každého. Mně se to nestalo, možná proto, že tady nebyl nikdy nikdo, kdo by mi dostatečně věřil, abych ho mohlo zklamat..Snaž se podle možností mít fajn :).

5 Míša | Web | 7. března 2012 v 20:55 | Reagovat

Ahoj Sayuri, jsem moc ráda, že slyším, jak jsi šťastná, vždycky jsem ti záviděla to dobrodružství se zelenookým, ale teď ti moc přeji tu spokojenost a štěstí. A co se té druhé věci týče -> Vím naprosto přesně o čem mluvíš!
Není to lehká věc, ale možná tě uklidní, že v mém případě byl konec dobrý. Nevím sice, čím sis tu nedůvěru zasloužila, ale já jsem si ji zasloužila opravdu krutou věcí a Kája, který jen tak nezapomíná a který neodpouští zradu, mi odpustil a dokázal si znovu najít cestu k důvěře. Pokud tomu člověku na tobě záleží a má tě rád, je tady obrovská šance, že za pár dní, či týdnů už to bude v pohodě... Lidi mají takovou pěknou vlastnost, že umí zapomínat a zkrášlovat si vzpomínky, jak chtějí, takže troška snahy to nabarví na růžovo a všechna černá rázem zanikne. Jsem ráda, že ses zase ozvala, jen mě trošku mrzelo, že ses ani neozvala, ale to je jedno, asi nejsi takový maniak, jako já a už sis na mě ani nevzpomenula.

6 S. | E-mail | Web | 9. března 2012 v 18:22 | Reagovat

Sayuri ! Sakra, já jsem tak ráda, že vidím nový článek ! Protože miluju způsob, jakým píšeš a jak popisuješ pocity, akorát těch tvých článků je tak málo.:(

7 YumeOokami | Web | 9. března 2012 v 19:25 | Reagovat

Taky jsem ráda nového článku je sice posmutnělý ale zase plný optimismu. Na tvém místě je teď můj přítel a jsem ráda že se zachoval tak jako ty ;) nevzdává to.

8 Aellin | 28. března 2012 v 16:56 | Reagovat

Je pěkné, vidět další článek :) Je sice trochu smutný, ale krásný....

9 PISTÁCIE | Web | 1. dubna 2012 v 23:09 | Reagovat

nevim sice o co jde, o koho jde, ale to neni tak podstatne, u me ne, ale u tebe ano :) samozrejme. ztrata duvery, jak rikas, je opravdu hrozna. navic kdyz je to od nekoho milovaneho, od koho byste to treba ani ve snu necekali. ale prave kvuli nemu, tomu dotycnemu stoji za tu znovu nalezenou duveru bojovat, treba kvuli jinemu by to ani za to nestalo, ale kvuli tomu, kvuli komu chces bojovat, musi to za to stat !!! moc ti to preju drzim palce... at uz se stalo cokoliv, verim, ze laska a čas dokaze prekonas vse !!!!

10 Teraxa | Web | 8. dubna 2012 v 12:52 | Reagovat

Ahoj, Sayu, po dlouhé době se tu objevuji a zrovna, když jsi tak smutná. Ale napsalas to hezky a já doufám, že tu důvěru najdeš, akorát musím pro sebe poupravit ten poslední odstavec. Já už neumím odpouštět a proč? Kvůli lásce, bez ní jsem s tím neměla problém. A důvěra? U mě už nejde plně obnovit, tak snad neskončíš stejně!

11 Teresa | Web | 8. května 2012 v 8:50 | Reagovat

Zrovna teď to taky zažívam.
Je to tak unavujicí..., ale kdybychom to vzdali tak bychom přece o mnoho přišli ne?!

12 Sinead | E-mail | Web | 16. května 2012 v 14:41 | Reagovat

Je to smutné, ale naozaj sa treba veľmi snažiť a ukázať že ti na tom človeku záleží, iba tak dôveru znova získaš.

13 itul | 29. července 2012 v 20:01 | Reagovat

úžasně napsané..Teď momentálně prožívám to samé..nedůvěra a člověk je v koncích jak má vlastně tu důvěru dokázat když člověk nechce věřit?..Dokonce u nás i padlo slovo rozchod..Ale zatím to necháváme plynout a uvidí se..Každej dělá chyby..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama