Září 2011

A čas stále běžel dál.

4. září 2011 v 21:57 | Sayuri |  Myšlenkové pochody

Zažila jsem nejlepší léto svého života. Nebylo bezproblémové ani bezstarostné, občas jsem probrečela hodiny v kuse, ale i přes to všechno se těmto prázdninám nic nevyrovná. Za minulé dva měsíce jsem se dokázala nadobro zbavit Zelenookého, naučila se vnímat krásu všech lidí okolo sebe a co je hlavní, získala jsem nového kamaráda. Modrooký není jedním z těch tisíců sympatických lidí kolem, on je... jiný. On mi ukázal, jak naivní jsem byla. Přinutil mě vidět svět takový, jaký je. Na nic si nehraje.
Strávili jsme spolu vlastně celé léto, moc jsme se nevídali s jinýma lidma, a tak je to teď, po návratu do školy, trošku zvláštní. Oba to cítíme, ale oba bojujeme o to, abychom se sobě neoddálili. Ne, nejsme pár. Nikdy jsme spolu nechodili, ač si lidé okolo tvrdí přesný opak. A taky nepředpokládám, že spolu někdy chodit budeme.
Je to ten nejzvláštnější vztah, jaký jsem kdy s někým měla, a taky pro mě znamená hrozně moc. Nedovolím, aby se ono pouto zpřetrhalo. Žiju každý den naplno, každou chvíli, každou minutu... Překonávám překážky a posouvám se kupředu.
.