Životem pokojně si kráčím

3. srpna 2011 v 0:39 | Sayuri |  Myšlenkové pochody
Ráda chodívám jen tak po městě, bez určeného cíle. Bezmyšlenkovitě bloumám ulicemi, sem tam zapadnu do obchodu, ikdyž vím, že si odtamtud s sebou stejně nic neodnesu. Sluchátka mám vražená v uších, hudba mi proudí do těla a můj blažený úsměv se nikdy nezkřiví v mrzutý obličej. Tohle léto mám důvod se smát.
Petr má modré oči, takže aby to mělo tu svou poetičnost, budu mu říkat Modrooký. Nakonec, zní to takhle opravdu lépe a hodí se to pro barvité líčení situací.
Není vztah jako vztah. Vždycky jsem se toho bála, svěřit se někomu jinému, sdílet s ním své pocity. Vyrovnávala jsem se se vším sama a bylo mi tak dobře. S Modrookým se to částečně změnilo, dalo by se říct, že jsem díky němu udělala krok dopředu. Co krok, poskočila jsem o dobrých pár metrů. Ale abych vás vyvedla z omylu, že se spolu máme idylicky jako v pohádkách, povím vám, jak to celé je.
Ano, zažili jsem spolu noc, na kterou v životě nezapomenu a která přebila všechny minulé. Bylo to tak intenzivní, plné chtíče a zároveň něžnosti, dravosti i romantiky. Další dny poté jsme společně chodili ven, bavili se, ale... vždycky příjde ale... oba dva jsme cítili, že to je takový vztah nevztah. Tuším, že ani jeden z nás na to nebyl připravený, protože oba dva jsme si zažili dost tvrdé období. Věděli jsme, co to mezi námi je. Navzájem jsme si pomohli, jeden druhého vytáhli ze tmy, dontili se vidět světlo. Tohle nás sblížilo více než všechno ostatní... přesto jsme věděli, že se cítíme spíš jako kamarádi, než dva lidé, kteří mezi sebou mají něco víc. Utvořili jsme si svůj vlastní svět a když jsme spolu, tak žijeme v něm. Kašleme na okolí.
Nikdo o nás netuší. Lidé mají řeči, říkají, že spolu chodíme a to všechno kolem. Ne, takhle to s námi není a my vám nehodláme vysvětlovat, jak to ve skutečnosti je. Lidé uvěří i té sebemenší lži, avšak když jim říkáte pravdu, nevěří vám ani slovo. Tak už to holt bývá. S Modrookým předpokládáme, že v září, až začne škola, to už nebude takové, jaké to je teď. Od začátku jsem to věděla a jsem na to připravená. Nikdy nezapomenu z čeho všeho mě dostal. Nedokážu si představit, že bych teď třeba spala a zdálo se mi o Zelenookém. Po šestnácti měsících mám opět klidné spaní.
.
 


Komentáře

1 Nikki | 3. srpna 2011 v 0:45 | Reagovat

hezkej blog...:))

2 zuzankazizi | Web | 3. srpna 2011 v 7:43 | Reagovat

Ahoj, tak ted jakobych se videla v tobě. Nejsem v situaci uplně stejne, avšak nečim podobne. Začal o me jevit zajem muj o osm let starši kamarád... A ja nevim co dělat. Necitim k nemu nic jako je laska. Ale vim, že on by chtěl plnohodnotny vztah, ktery ja mu teda nehodlam plnit. Jenže tak ho zase ztratim jako kamaráda... Nevim co dělat. Každopadne Tobě přeju hodně štěsti :))

3 Aidrien Assagir | 3. srpna 2011 v 8:07 | Reagovat

Okolí nelze napravit, nelze mu jen tak změnit mínění. Vždycky budou mít svůj pohled. Důležité je, že víte vy sami, jak to mezi vámi je.

4 D.:) | Web | 3. srpna 2011 v 8:17 | Reagovat

Anoo, okolí by se také kolikrát nepozastavilo nad tím, jak se cítíš, co tě trápí... tak proč by mělo tebe trápit, co si myslí okolí :)?!! Správně to děláš. :) Přeju hodně štěstí a ať vám ten ´vztah´ klape dál. :)

5 smouly | Web | 3. srpna 2011 v 10:05 | Reagovat

to je moc hezký text

6 Babe | E-mail | Web | 3. srpna 2011 v 10:42 | Reagovat

To je doře :).

7 Porcelánová baletka | Web | 3. srpna 2011 v 12:04 | Reagovat

tak ,sem ráda ,že si konečně vyšla z toho období.. sem ráda..:)

8 Lolalá | Web | 3. srpna 2011 v 14:26 | Reagovat

Přesně takhle chodím Prahou v zimě, když nemám co dělat. Jenom k tomu všemu mám ještě foťák na krku a fotím mrznoucí racky na Vltavě. Jak poetické. :-)

9 Míša | Web | 3. srpna 2011 v 17:44 | Reagovat

Dneska jsem prohlásila: Kájo, víš co? Sayuri má nový článek, neuvěříš, co se stalo. A on mi říká. Už nechce Zelenookého? ... Jsme oba rádi, že ses z toho dostala. Sice Kája trošku zavrhuje ten způsob. Jako, že ses vlastně s Modrookým ani pořádně neznala a už jste vběhli na takové intimnosti... Podle mě je to v pohodě a navíc, když to bylo tak dobré, jak říkáš, tak by byla škoda o to přijít. Začínám si myslet, že ty normální vztah prostě mít nemůžeš. Zase to je s Modrookým něco jiného, než chození, ale spíte spolu... Prostě v tomhle jsi originální. Tak hlavně a't jsi v tom vztahu, ať už je jakýkoli, spokojená. Měj se hezky! Míša

10 S. | E-mail | Web | 3. srpna 2011 v 18:32 | Reagovat

Já si myslím, že i tohle je dobrý. Člověk nemůže v životě pořád potkávat jenom lidi, se kterýma bude mít ten nejlepší vztah pod sluncem. Občas stačí jenom potkat někoho, s kým si rozumíš, kdo ti poradí a ty jemu, kdo tě posune dál a pomůže ti... a kolikrát ti to dá víc než vztah.

11 Slečna barevná | Web | 4. srpna 2011 v 9:35 | Reagovat

myslím si že tímhle si oba hodně dáte a kdoví jak to dopadne podle mě můžete dopadnout i jinak než si myslíte každopádně je fajn že si takhle užíváš!

12 Bow | Web | 4. srpna 2011 v 10:38 | Reagovat

Je dobré mít svůj svět.:) Takhle to mám s Martem.., je nám jedno co si o nás ostatní myslí a za co všechno nás považují. My si prostě íme svoje a tak to bude napořád. :)
Jsem ráda, že se můžeš konečně dobře vyspat :) a že tě Modrooký popostrčil o kus dál :)

13 Klarush | Web | 4. srpna 2011 v 14:06 | Reagovat

Co si myslí ostatní je nepodstatné. Důležité jsou vaše světy a okamžiky, které zažíváte tady a teď :) Přeju hodně štěstí, ať už to dopadne jakkoliv :)

14 Es. | Web | 4. srpna 2011 v 22:01 | Reagovat

i jako kamarádi můžete zažít spoustu zážitků :)) a jsem ráda, že mezi vámi proběhla vzájemná pomoc a cítíte se o mnoho lépe než předtím :) konečně se našel člověk, který Ti otevřel oči dokořán :) a ať si lidi říkají, co chtějí, vy prostě máte svět jakému oni nerozumí, to se mi líbí ! :))

15 Malá jepice (Porcelánová baletka) | Web | 5. srpna 2011 v 16:42 | Reagovat

Ahojky založila jsem si nový blog, protože do toho prvního se mi zase někde naboural .. tak se kdyžtak ozvy .. :)

16 Effy | Web | 9. srpna 2011 v 20:43 | Reagovat

Tak to ti přeju :)
taky jsem potkala někoho s kým jsme se vzájemně "vytáhli ze tmy".. Akorát to přerostlo v opravdový vztah a myslím, že ty těžký začátky jsou něco, co lidi spojí víc než cokoli jinýho..

17 Independent | Web | 12. srpna 2011 v 10:50 | Reagovat

Páni, dlouho jsem tu nebyla a takový příval nových informací? :)
Jsem ráda, že ti vyhnal zelenookého z hlavy, škoda že se to nevyvíjí víc ve vztah.. No i když kamarád taky rád, známe :)
Mimochodem, asi mě znáš spíš jako Tu citlivou, ale tam to asi balím.. :)

18 Independent | Web | 12. srpna 2011 v 15:11 | Reagovat

A jak jsi se vlastně s Modrookým seznámila? :)

19 Slečna barevná | Web | 13. srpna 2011 v 21:24 | Reagovat

jsem nově jinde budu ráda když příjdeš zamnou i na nový blog:)

20 Malé Chlupaté Stvoření z Alfa Centauri | Web | 15. srpna 2011 v 20:13 | Reagovat

"Lidé uvěří i té sebemenší lži, avšak když jim říkáte pravdu, nevěří vám ani slovo."

Pravda velepravdoucí.
Ještě že nejsem člověk, jinak bych jí nevěřilo... Ironie? Ironie! Čtyřicetkrát denně klišoidně omýlané "přátelství je mnohem lepší než láska, mňoó!" ještě více promlývat v tlapičce nebudu. Ba přímo to popřu - ona láska, ať už přízračná, nenaplnitelná, hledaná nebo poetická je ve své podstatě právě taková, že nerozlišuje mezi modrookým chlapcem a hnědookým křečkem. Záleží jen a jen na něčem neznámém, budu-li se vášnivě milovat s oním hlodavcem... Nebo snad ne? :-D

21 Gauri | Web | 16. srpna 2011 v 13:34 | Reagovat

Taky ráda jentak bloumám uličkami. Sama, s hudbou v uších...Člověk si takhle od všeho krásně odpočine. :)

Někdy se prostě člověk z problémů a z toho, co ho trápí vyhrabat sám nedokáže. Někdy prostě musí počkat až přijde někdo, kdo ho z toho dostane. Tobě pomohl Modrooký. Jen je škoda, že to není tak úplnej vztah, ale aspoň jsi získala jednoho dobrého kamaráda. :-)

A ten citát ("Lidé uvěří i té sebemenší lži, avšak když jim říkáte pravdu, nevěří vám ani slovo." ) nebo co to je. =D Ten citát má pravdu, jak si skoro každý zažije na vlastní kůži..

22 Lady Ettel | Web | 19. srpna 2011 v 19:22 | Reagovat

nad tímhle čtením se rozplývám:)..často, když to lidé popisují zní to krásně všichni závidí, ale realita je jiná..v hlavě nepořádek v citech není jasno, ale  tohle říct ostatním? proč..bez servítek všechno říct jak to je..to se mi líbí

23 somebody | Web | 22. srpna 2011 v 21:08 | Reagovat

Moc hezký článek, ze kterého srší optimismus a pozitivní energie. Moc moc hezky se to čte a já ti to přeju. A na ostatní se vykašli.. Hlavně, že víte vy dva, jak to máte a hlavně, že vám to tak vyhovuje a netrápíte se :].

24 Míša | Web | 23. srpna 2011 v 22:19 | Reagovat

žiješ ještě? Jsem zvědavá, jak se teď máš, jestli je všechno pořád stejně krásné a jestlis nespadla zpátky do tmy. Doufám, že si jen náramně užíváš prázdnin a na blog nemáš čas, protože duhou možností je, že jsi tak zdrcená a zničená, že nemáš ani náladu zapínat počítač... ozvi se! Míša

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama