Relaxace

7. července 2011 v 11:42 | Sayuri |  Myšlenkové pochody
Včerejšek jsem si náramně užila. Po dlouhé době jsme se sešli jenom já a můj blízký kamarád, se kterým nemám moc možností se vídat, protože studuje na jiné škole, bydlí na druhém konci města a obyčejně nemá moc času. Tentokrát si ho ale našel, tak jsme společně zašli "na jedno".
Samozřejmě, že se to neobešlo bez komplikací, to bych přeci nebyla já. Jelikož byl svátek, celkem jsem počítala s tím, že naše oblíbená hospůdka bude mít zavřeno - taky že zavřeno měla. Rozhodně jsem ale nečekala, že nám zavřou i naši jistotu, hospodu Rock. A to ne jenom na svátek, ona už bude zavřená permanentně! A máme po srandě. Pěkně nám zkomplikovali život, protože tohle je jedna ze dvou hospod ve městě, kde nalijí pod osmnáct, ty ostatní si to opravdu hlídají. Nepočítám takové ty rádoby "hospody", kde ředí pivo vodou a chtejí za to osmadvacet korun, to ani náhodou. Nakonec jsme ale měli štěstí v, kdo by to byl čekal, kavárně. Holka vypadala, že je brigádnice a je vděčná za jakýkoliv kšeft. Tak jsme jí ho tam udělali. Nevýhoda kaváren je, že zavírají kolem deváte, tak jsme se holt museli zvednout.
Rozhodli jsme se to vzít přes náměstí, kde je rychlé občerstvení, a během té, snad pěti minutové, cesty kolem nás projela tři policejní auta. Tak jsem si říkala, že je možná dobře, že teď nesedíme někde zapadlí v hospodě, protože to vypadá, že se chystají zátahy. Naše drahá policie nejspíš opět nemá co dělat.
Večer jsem si užila, konečně po dlouhé době jsem neměla zbloudilé myšlenky. Nejdřív s námi měl jít i Petr (ten nový, zvláštní kluk, se kterým jsem se seznámila), protože zná mého kamaráda, ale nakonec mu do toho vlezla brigáda. Zato mi slíbil, že příště už rozhodně půjde, takže téhle šance hodlám využít!
Pořád mi přijde, že on si vůbec není jistý ve vztazích. Není se čemu divit, je celkem populární a holky ho většinou chtějí jenom jako trofej, ne jako kluka na dlouhodobější vztah. Nemá být tak milý a sympatický! Čas ukáže. Přes to všechno... jsem opravdu idiot, nemusíte mi to říkat... mě za každé situace napadne, jak by se zachoval Zelenooký. Je to už na ránu, já vím, já vím. Snažím se na něj nemyslet. Není to jednoduché, ale docela se mi daří, zlepšuji se. Jsem zvědavá, jak to všechno dopadne.

 


Komentáře

1 Lolalá | Web | 7. července 2011 v 14:32 | Reagovat

To je hezké :-)
Někdy bych chtěla vidět tvojí fotku :-) Myslím tebe. Musíš být strašně hezká :-)
Jinak tyhle výpravy "na jedno". Znám. A vždycky se cejtim strašně pod tlakem. Ale kavárny jsou dobrý :-). A co je hlavně dobrý jsou čajovny :-). Vodní dýmka nadevše. Moc hezké :-)

2 Porcelánová baletka | Web | 7. července 2011 v 20:56 | Reagovat

tak to sis vážně krásně užila :)) ,ale tak třeba to dobře dopadne s tím Petrem ,co já vím ,nechci ti do toho kecat :)*..

3 Ta citlivá | Web | 7. července 2011 v 21:45 | Reagovat

Ráda bych ti vlezla do hlavy a Zelenookého vymazala nebo alespoň uklidila tak, aby jsi na něj furt nemyslela a nesrovnávala jiné borce s ním! :D Ale chápu, chápu až moc dobře. A doufám, že příště fakt půjde i ten Petr! :)

4 Es. | Web | 8. července 2011 v 14:00 | Reagovat

Tomu bych snad ani nevěřila, kdybych si to nepřečetla, že zrovna v kavárně takhle posedíte, zvláštní. Vždy pro mě byla kavárna místo, kde dostaneš kafé, zákusek či zmrzlinový pohár nebo snad koktejl, či něco takového :D asi se to trošku mění :D ach ten Zelenooký si najde vždy místo aby se dostal do každé tvé myšlenky, ale určitě musíš jít ven s tím Petrem, pak budeš vyprávět :-))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama