Objetí na rozloučenou

3. července 2011 v 17:44 | Sayuri |  Myšlenkové pochody
Opravdu stojí za to věřit až do posledního momentu, do poslední možné sekundy, protože nikdy nevíte, co se může stát, a jak se věci mohou nečekaně otočit o sto osmdesát stupňů. Opět zasáhl osud, znovu jsem se přesvědčila, že musí existovat nějaká vyšší síla, která mě má nejspíš dost v oblibě. Není to žádná velká věc, vlastně docela prkotina, pro ostatní úplná stupidita, ale pro mě znamená hrozně moc. Pocit jistoty, vědomí, že nejsem sama a že on... mě má přeci jen rád.
Třicátý červen. Den, kdy naposledy uvidím Zelenookého, kdy se s ním můžu naposledy zasmát, naposledy ho obejmout... a potom jen přežívat dva měsíce prázdna. Ten den pršelo a nevypadlo to, že hodlá přestat, ale já byla odhodlaná na tu očekávanou akci jít. A taky že jsem šla, čehož jsem později rozhodně nelitovala.
On byl celý večer u grilu, takže měl dost práce, ale nedělalo mu problém konverzovat se všemi okolo. Šla jsem si koupit pivo - první, druhé, třetí... o pár piv později jsem raději přestala počítat. Většinu času, co jsem tam byla, jsem stála u grilu a bavila se s ním. Občas někdo přišel, bylo nás víc, potom zase měl moc práce a já se šla bavit. Užívala jsem si to, byl to ten typ situace, který vám absolutně vyhovuje tak, jak je. Byla jsem spokojená.
S holkama jsme se domluvily hned na další den, že si uděláme Harry Potter maraton. Všech sedm dílů za jeden den. Pozvaly jsme i Zelenookého. Slíbil, že příjde a taky měl donést první čtyři díly. Jásala jsem, uvidím ho i další den! Všechno ze mě spadlo, ale já (už v mírném pocitu opilosti) ho stejně chtěla obejmout a přinutit ho slíbit mi, že na sebe bude dávat pozor.
Kolem druhé ráno už většina lidí odešla (hlavně kvůli tomu počasí), což nikomu nevadilo. Všichni byli stejně mrtví, byl to doopravdy náročný den. Čekala jsem na příležitost, kdy budu jen já a on, ale... ona nepřišla. Byla jsem nešťastná, když jsem odcházela, mně nestačilo pouhé čau. Všechnu naději jsem vkládala do dalšího dne, avšak?
Ráno mi přišla sms, že se nedostaví na maraton. Urychleně jsem zaimprovizovala a řekla mu, že potřebujeme ty první díly, že si pro ně přijedu. Vytáhla jsem kolo, nedbala trvalého deště a vyrazila za ním. Donesl mi je dolů, před barák. Po krátkém rozhovoru jsme se oba zasekli, ani jeden jsme se nechtěli otočit. Roztáhla jsem ruce k obejmutí a on vypadal, že... je rád. Objali jsme se, pevně jsem ho zmáčkla a naposledy ucítila tu jeho vůni. "Užij si prázdniny," řekla jsem mu jen a pustila ho. Usmál se a každý jsme se dali svou cestou.

 


Komentáře

1 S. | Web | 3. července 2011 v 18:24 | Reagovat

Tak teď ti pořádně závidím. Jsem v podobné situaci, akorát jsem rozhodně neskončila ničím, co by bylo aspoň trochu podobné tvému happy endu. :)
Jednoduše - někomu osud přeje a jeho doufání do poslední vteřiny naplní, někoho nechá doufat a pak si v tom prvního července vymáchat hubu, jako to udělal mně. :))

2 Porcelánová baletka | Web | 4. července 2011 v 10:19 | Reagovat

Tak to bylo vážně krásný ,úplně sem se do toho vžila a sem ráda za tebe ,vážně sem ráda :)) (to je zas komentář ,že ? :D)

3 Lolalá | Web | 4. července 2011 v 11:53 | Reagovat

Krásný happy end. :-)
Jestli vůbec nějaký osud existuje, s lidma si teda extrémně hraje... Že ho to baví, mrchu :-)

4 Ta citlivá | Web | 4. července 2011 v 13:04 | Reagovat

Jak z romantického filmu. Jen on měl ještě říct, že tě niky nechce pustit a že tě miluje.. Achjo!

5 Es. | Web | 4. července 2011 v 17:30 | Reagovat

ten závěr mi tak moc připomíná scénu z filmu, jen ještě nejsme u konce nýbrž tak v půlce, protože kdo by nechtěl happy end, že :-) ..Jsem ráda i za Tebe, že si nelitovala svého rozhodnutí a šla si tu párty užít :-) Teď si užívej prázdniny, ty dva měsíce utečou rychle a opět se setkáte :-)

6 A. | 4. července 2011 v 20:13 | Reagovat

promiň jestli se teď pletu.. ale mě to nepříjde jako happy end..happy end by byl kdyby ste se vrátili k sobě :) teda aspoň pro mě ..chápu, neznám Vaší situaci nic .. ale i tak.. přeju hodně zdaru, užij si prázdniny..nikdy nevíš kde někoho potkáš .. u mě to dopadlo..nevím.. chtěla jsem napsat "ja tě pořád miluju" než sem to stihla odeslat tak mi bliklo na obrazovce "mohli by jsme být zase kamaradi?" .. jo kamaradi ..:( mila moje, ať se ti daří víc než mě, krásné prázdniny :*

7 Sayuri | Web | 4. července 2011 v 20:19 | Reagovat

[6]: Já to taky nepovažuji přímo za happy end, ale... znamená to pro mě moc. My jsme nikdy nebyli "spolu" ve smyslu, že je mezi námi nějaký vztah. Všechno bylo čistě fyzické, ale v jednu dobu se to změnilo a já začala cítit, že to chci jinak a začala jsem si všímat i toho, co chce on... Možná k sobě jednou cestu najdeme, možná ne, ale jisté je, že on je nadosmrti mojí součástí.

Věřím, že i tobě se začne dařit, protože jednou se karty obrátit musí, to je zákon. Přeju ti, ať se obrátí co nejdříve! :)

8 Slečna barevná | Web | 4. července 2011 v 21:33 | Reagovat

loučení bývá nelehké obzvlášť na celé prázdniny ale můžeš se jen a jen těšit na návrat!!:P

9 Christina <3 | Web | 5. července 2011 v 10:45 | Reagovat

Bohudík, že jsi na tu akci šla, protože jinak by se nestalo tohle.. i když to neskončilo, tak jak by sis asi představovala, ale pořád do toho vkládej nějaké naděje, protože věřím, že tam nějakou jsou a držím palce a užij si prázdniny.. zatím to počasí moc nepřeje :/.

10 Míša | Web | 11. července 2011 v 15:25 | Reagovat

Doufám, že k tomu, že nepřišel měl dobrý důvod - ty by sis tento den taky nenechala jen tak utéct, ne?...je mi líto, že sis s ním nemohla užít o den navíc, ale proč se vlastně nemůžete vídat o prázdninách? Nějak tomu nerozumím, on někam odjíždí? Nebo ... prostě tomu nerozumím...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama