Náročný červen

29. června 2011 v 21:03 | Sayuri |  Myšlenkové pochody
Žiju. Jásejte a tleskejte, po volejbalovém turnaji jsem celá a nemám ani odřeninku. Ten naražený prst se nepočítá. Absolutně nechápu proč jsme se my, které neumíme pomalu ani přehodit míč přes síť, přihlásily do turnaje. Ale svůj účel to splnilo - aspoň jsme se celý den nenudily.
Zítra nastává den D. Pro většinu je tímto dnem myšleno vysvědčení, u mě to je ale něco jiného. Vysvědčení neřeším, jelikož mám čtyři dvojky, takže úplná spokojenost. Doufám, že vy máte něco podobného a pokud to je horší, že nemáte žádné problémy doma. Není nic horšího než před prázdninami naštvaní rodiče. Ale zpět k mojemu dni...
Zítra je ona dlouho očekávaná akce na ukončení školního roku. Všechno se zatím vyvíjí dobře, až na malilinkatý detail a to, že má zítra, promiňte ni ten výraz, chcát jak hovado. A to by opravdu nebylo dobré, to ne. Už jsem s kamarády domluvená a myslím, že bychom šli i za toho deště, ale... Nebylo by to ono.
Děsím se představy, že zítra to je naposled na celý jeden (spíše ale dva) měsíc(e), kdy uvidím Zelenookého. Bolí to jenom když na to pomyslím, co teprve až to přijde! Nehodlám se tím ale kvůli němu užírat, nebudu sedět doma a nechat se ovládat svými sny a vzpomínkami. Copak by to byly nějaké prázdniny?
... Sice si tohle všechno říkám, ale nemám ani páru, jak se toho zvládnu držet. Každý večer před spaním se bojím, že se mi o něm bude zase zdát. Což se stává poslední dobou častěji a častěji. Možná to je nějaká předzvěst nového začátku. Už dlouho jsme se nepohádali, je to takové... jiné. Říkáme si své názory, nebojíme se toho, co ten druhý na to řekne, protože my dva si padneme do noty. Chápeme se navzájem. Je to krásný pocit, nechci ho ztratit. I kdybych měla navždycky žít s vědomím, že on nikdy nebude můj... Všechno je lepší, než kdybych ho měla úplně ztratit. On je důvod, proč se snažím dosáhnout svých cílů, on je moje motivace. Opovrhuje lidmi, kteří sami nic nedokážou a mně tohle opravdu pomáhá. Díky němu jsem stále víc a víc sama sebou.

 


Komentáře

1 Ta citlivá | Web | 29. června 2011 v 23:15 | Reagovat

Mám podobnou obavu.. A nejhorší je, že se takto bojím kvůli jednomu a zároveň se děsím toho, že dlouho neuvidím toho druhýho.. Nějak si nemůžu vybrat nebo co :D Respektive mám jasno, ale neumím si to přiznat.. Achjo, být holka je strašně složité! :D

2 Es. | Web | 30. června 2011 v 19:44 | Reagovat

Jásám a tleskám, že si volejbal ve zdraví přežila a dokonce si ho i užila :-) Mimo to gratuluji ke krásnému vysvědčení :-) a přeji příjemnou zábavu na akci, která ukončuje tento školní rok. pořádně si to užij ;-)

3 Malé Chlupaté Stvoření z Alfa Centauri | Web | 1. července 2011 v 10:47 | Reagovat

Očka zelená třeba je utápět v čaji.
Pak zblednou nebo zesytí svou barevnost, toť rada kořenářská. Jenom nevím, zda-li by nebyli Spojenci na ten tvůj Den D naštvaní, když se nikam nevyloďuješ! :-D Ale přeci jen, za toho deště...
Opovrhovat lidmi, kteří nic nedokážou, je lehké. Musíš se naučit opovrhovat lidmi, kteří opovrhují těmi, co něco dokázali.

4 Porcelánová baletka | Web | 1. července 2011 v 15:05 | Reagovat

tak kdyžtak napiš jak to dopadlo..:)

5 Lolalá | Web | 2. července 2011 v 15:24 | Reagovat

Taky nemůžu přestat myslet na to, že ty lidi takovou dobu neuvidím. Je to smutný... :-(

6 Es. | Web | 3. července 2011 v 12:22 | Reagovat

Ani u nás není krásné počasí :/ spíš je takové přímo na spaní :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama