Myšlenky před spaním

10. dubna 2011 v 19:21 | Sayuri |  Myšlenkové pochody
Bojovala jsem proti němu, snažila jsem se ho zastavit. Bránila jsem se mu, ale on to opět dokázal. Zase se mi dostal do hlavy, stejně jako tolikrát předtím. I přes všechnu moji snahu jsem ho nedokázala zastavit. Byla to jen chabá náhražka, ale i ta mi stačila k rozjetí kolotoče vzpomínek a úvah o budoucnosti.
Navzdory tomu všemu, co jsme spolu zažili, jsme k sobě nikdy nedokázali najít cestu. Spadli jsme do toho moc rychle... Nestihli jsme se ani vzpamatovat, abychom s tím něco udělali, a najednou už neexistovala žádná možnost návratu. Ocitli jsme se v kolotoči plném bolesti a nenávisti, ale na druhou stranu taky porozumění a lásky. Byl to náš vlastní svět, pro ostatní neviditelný. Mě říkali, že jsem blbá, jemu zase, že nemá soudnost. On měl pověst hajzla a svině, já jsem byla za tu hodnou holčičku, kterou nemůžete pomlouvat, protože na ni nic nemáte. Jeho pozice se moc nezměnila, ta moje o stoosmdesát stupňů.
S ním, se Zelenookým, jsem zažila snad všechna poprvé, která zažít šla. Paradoxně ale ne to jedno největší. Osud se tomu sám musel postavit do cesty, jinak si to vysvětlit nedokážu. Nejspíš to tenkrát prostě nebyl ten správný čas. Zvláštní je, že se každému z nás do života zapletl jiný člověk, se kterým žádný problém nebyl. Ne že bychom si to později dostatečně nevynahradili...
Někteří lidé vám projdou životem a vy si jich ani nevšimnete. Jiní ve vás něco zanechají a něco si odnesou. Avšak pár z nich se vám zaryje hluboko do srdce a už se nikdy nepustí. Musí vám být jasné, kam spadá on.
Nikdy jsem nelitovala jediné sekundy s ním strávené. Všechno jsem prožívala naplno, protože už tenkrát jsem věděla, že to skončí stejně náhle, jako to začalo. Samozřejmě, že jsem se nespletla. Do života mu vrazila jiná holka. Jen tak, ze dne na den. Nevěřila bych, že někdo jako on se může zamilovat. Možná jsem ho vůbec neznala... To, co ona s ním provedla se nedá popsat slovy. Už to není můj Zelenooký, je to její postavička, která skáče, jak ona píská. Je mi ho líto. Mezi námi se utvořil nový vztah - já jsem jeho vrba a jistota, která ho nikdy nezklame. Člověk, na kterého se kdykoliv může obrátit a on bude poslouchat. Snad se tomu říká... přítel?

 


Komentáře

1 idees | Web | 10. dubna 2011 v 19:45 | Reagovat

každý den mě překvapuje jak rychle se lidé dokážou měnit.

2 Babe | E-mail | Web | 10. dubna 2011 v 20:31 | Reagovat

ťutíku, šak on se ti někdo brzy objeví, kdo zažene myšlenky na něj ;)

3 Ta citlivá | Web | 10. dubna 2011 v 21:30 | Reagovat

Tak taky někomu vlez do života jako ona jemu :) A buď dobrou kamarádkou Zelenookému, protože to asi tak má být.. :)

4 Redhead | Web | 11. dubna 2011 v 15:09 | Reagovat

Věci se vždycky obrátí k lepšímu. A v nejlepším se to vždycky celé obrátí. To je prostě život. Neboj, brzy bude líp ;-)

5 Teraxa | Web | 11. dubna 2011 v 15:35 | Reagovat

Život je někdy prostě svině a lidi, kteří jsou hluboko v srdci, od nás neustále odtrhává... Oni jsou šťastní a nás to pořád bolí. Pak ale přijde někdo, s kým budeme šťastni my.

6 Jerkie | Web | 11. dubna 2011 v 16:23 | Reagovat

To je mi líto,popravdě v tom konci mam spíš pocit,jako by tě využíval,je to smutné lidé někdy dokážou nemile překvapit v okamžik,kdy jsme si myslelali,že je tolik známe..

7 Míša | Web | 11. dubna 2011 v 16:48 | Reagovat

Vidíš to, ty jsi nepoučitelná, celou dobu si stěžuješ, že život je nevyspytatelný, ale zase děláš ukvapené závěry. Třeba to ještě není konec. Třeba je vám souzeno spolu být, jen né teď. A třeba taky ne. Každopádně neztrácej čas vzpomínkami, které nic nezmění, neztrácej čas přítomností, která se za chvíli přemění v minulost. Mysli na budoucnost, z které se tvoří přítomnost...

8 Porcelánová Ball | Web | 11. dubna 2011 v 19:21 | Reagovat

Když sem to četla hrnuly se mi szy do očí ,ani nevím proč sem v tomto období strašně přecitlivělá...Úplně tak s míšou nesouhlasím ,ale to e taky jedna z možností on si vybral tak at ted trpí ,pochopí ,že s tebou mu bylo dobře..Hlavu vzůru a netrap se s tím zkus zabořit hlavu do hudby nebo učení ,třeba tak chvilku myšlenky na něj utichnou..

9 Malé Chlupaté Stvoření z Alfa Centauri | Web | 12. dubna 2011 v 20:28 | Reagovat

Přítul na přítele mění se...
Najít k sobě cestu je stejně obtížné, jako po ní střízlivě a s rozmyslel dokráčet.

10 girli | Web | 15. dubna 2011 v 8:48 | Reagovat

to je strašně smutný...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama