Chvilka nostalgie

14. dubna 2011 v 22:17 | Sayuri |  Myšlenkové pochody
Dneska se mi zdál hrozný sen. Pravděpodobnost, že se vyplní je sice skoro nulová, ale kdyby se to přece jen stalo, úplně by to změnilo můj život. Nepamatuju si detaily, ale hlavními postavami byli Zelenooký a moje skvělá kamarádka. Ve skutečnosti se tito dva lidé nemůžou absolutně vystát, avšak ve snu to bylo úplně naopak.
Viděla jsem všechno - jak se společně baví, drží se za ruce. Jejich propleté prsty, ten červený prstýnek na ruce mojí kamarádky. Jejich spokojené úsměvy a sentimentální pohledy. Jejich tváře, tak blízko u sebe. Jejich rty. Polibek... Před očima se mi začaly míhat obrazy. Záblesk na jeho zelené oči, na úsměv mojí kamarádky, vlasy povlávající ve větru. A další a další hladové polibky.
Au, tak tohle koplo. Často se mi zdají sny o něm, ale vždycky jsem tam byla já jako jeho láska! Žádná jiná, já. Pořád a pořád mě někdo zkouší. Zdají se mi takovéto sny, Zelenooký mě provokuje... Nejdřív mě ignoruje, potom se zase o mě zajímá tak moc, že to je až otravné. Chodíme spolu na zmrzlinu, smějeme se trapným vtípkům, ryjeme do sebe. Čas od času se všechno kolem nás jakoby zastaví a jsme zase na chvilku v tom našem jedinečném světě. Na sekundu, na dvě, a potom se to rozplyne jako pára nad hrncem.
Myslím si, že každý člověk má na světě jen jednu pravou lásku. Někdo ji zatím nehledá, další ji nemůže najít a jiný ji už zase našel. Pouze jeden jediný člověk ze všech lidí kolem. Takový, pro kterého byste byli ochotni i zabít. Jen jeden jediný z těch všech postaviček, které vám kdy prošly životem. Teď jen záleží na tom, jestli si to uvědomíte a budete o něj bojovat, nebo ho necháte jít. Otázkou je, jestli to platí oboustraně. Pokud on je stvořený pro mě, znamená to, že já jsem tady pro něj? Možná ano, ale co když...
Nedá se říct, že bych hledala, Zelenookého mi osud tak nějak sám vtlačil do života. Pamatuju si časy, kdy nám bylo jedenáct let. Byli jsme ještě děti a já ho neměla zrovna v lásce. Byl výbušný a cholerický, rád všem odsekával a pořád si zarputile stál za svým. Byly s ním jenom samé problémy, byl nepoučitelný. Potom se to všechno změnilo. Tyhle vlastnosti má pořád, ale mně jako flegmatikovi to nedělá sebemenší problém snášet. Nikdo nechápe, jak jsem schopná si v každé situaci udžet svůj pověstný stoický klid. Upřímně? Taky to nechápu.

 


Komentáře

1 Jerkie | Web | 15. dubna 2011 v 13:44 | Reagovat

Hrozný sen? taky jsem jeden měla,všechny moje kamarádky se se mnou jen tak přestaly a bavit a zůstala jen jedna..byla jsem zoufalá..Všechno bylo špatně..co se týče lásky,člověk by si měl dát pozor na toho,do koho se zamiluje =(

2 Ta citlivá | Web | 15. dubna 2011 v 16:26 | Reagovat

Ano, takové sny mívám často. Ale překvapivé je, že o NĚM se mi zdálo zatím jen jednou. Dřív se mi o klucích, které jsem měla ráda, zdávalo hrozně často..
Říkám to tu stále dokola, ale pomůže asi jen zamilovat se do někoho jiného. Otázkou ale je, jestli jsi schopna se tak moc zamilovat do jiného. Nezbývá než doufat, že se objeví někdo pravější než ten pravý, Zelenooký :))

3 Ketly | Web | 15. dubna 2011 v 18:01 | Reagovat

Taky mě vždycky překvapuje jak jsem klidná, mě prostě nic nenaštve, ale to je dědičné. Řekla bych ti jediné... nezoufej, není to první ani poslední "pravá" láska. Podle mě ani pravá láska neexistuje, už jen z toho důvodu, že každá druhá žena má dvě děti a každé má s jiným mužem. Je pravda, že každý tu má na zemi někoho komu se bude líbit, ale pravou lásku? Nevím já na to prostě nevěřím.

4 koralkyprodej | Web | 15. dubna 2011 v 21:22 | Reagovat

Nesnáším tyhle sny,ráno se probudím a to 1% mi říká,že je na tom troška pravdy,té kruté pravdy.

5 Bow | Web | 15. dubna 2011 v 22:00 | Reagovat

Tyhle sny.. Aaaghr. Nesnášim je. Mám je taky..
Pravá láska..co to je..je to opravdu ten "jediný", kteýr na vás někde čeká.?
Já.. musim říct, že tim, s kterým jsem teď.. mmm je to něco víc než pouhý vztah, ale stejně se do něj nechci zamilovat..protože mu 100% nevěřím, ikdyž mě o tom pořád přesvědčuje. Toto by eventuelně mohla být.. pravá láska, protože jeden bez druhého nedokážeme být..a zabili by jsme se pro sebe..., ale jako vždy, mé já to kazí.

6 Luc Foxie | Web | 15. dubna 2011 v 22:30 | Reagovat

[4]: nápodobne :'(
súhlasím s tebou, že človek má len jednu životnú lásku. ale to však neznamená, že nemôže milovať aj iných. ide o to, že ak niekoho miluješ a stratíš ho, rozídete sa - bude ti to ľúto, možno bude trvať pár mesiacov, ale po takom roku tu bude niekto iný a ty si v tú chvíľu uvedomuješ, že tohto miluješ.
u osudovej lásky, vždy keď si naňho spomenieš, budeš vedieť, že si milovala úplne a nie, len kvôli pekným spomienkam :')

7 Míša*** | Web | 15. dubna 2011 v 23:06 | Reagovat

Ahoj Milá Say... Nejde ani tak o nic vnitřního, jako spíš vnějšího. Všechno je v pohodě. S holkama se už nějak snášíme... sice to není to, co to bývávalo, ale nějak mi to dokonce i vyhovuje. A s Kájou... jak si vůbec můžeš myslet, že by bylo něco v nepořádku s naší láskou? :D To spíš právě naopak. Mé přirovnání se týkalo něčeho velice osobního. Prostě jsem nechtěla na blog psát o svých sexuálních problémech. První byl velký problém začít... ale mimo jiné jde hlavně o to, že s kájou nemůžeme přijít na vhodnou antikoncepci. Tak nějak kondomy používat nemůžeme a ládovat do sebe hormony se mi taky moc nechce, jen když jsem si přečetla všechny ty vedlejší účinky... málem mě odvezli. Takže momentálně řešíme tenhle problém + se nám do toho ještě připletly zdrvotní problémy. Už po druhé, vrací se... Prostě se nám jen hromadí potíže, jako by nám to nemělo být pořádně dopřáno. ... Co se týče vás dvou se zelenookým, tak být tebou, vymyslím nějakou strategii, jak na něj. Očividně ti není volný a vzhledem k tomu, že ta holka, se kterou chodí není tvá nejlepší kamarádka, můžeš prozkoušet sílu jejich vztahu. Rozhodně bych se nevzdávala milované osoby. Ovšem pokud jsi šťastná, že i on je šťastný a nechceš jim do toho vrtat, tak to chápu... ale možná by byl šťastnější s tebou! Jediné, co mě napadá, je přimět jej žárlit. To celkem slušně zabírá. Jak sama říkáš, pravé životní lásky bychom se neměli jen tak lehce vzdávat... Takže má rada zní: Bojuj! Pokud prohraješ, tak proto, že si to osud nepřál... ne proto, žes neuposlechla volání svého srdce.

8 Joulí | Web | 16. dubna 2011 v 10:19 | Reagovat

jen jednu pravou lásku? ouu.. to snad néé.. vždyť jí za ten krátkej život ani nemusím stihnout najít..

9 YumeOokami | Web | 16. dubna 2011 v 11:02 | Reagovat

Zelenooký, to je tak hezky napsaný, místo nějakého blbého pan X :D

To s tím vlastním světem na vteřinku, to znám ... mám přátele ... milujiho ... ale pak je tu chlapec, který mě okouzlil svým pohledem, postojem k životu ... taky máme takový chvilky našeho světa, když se jen zadíváme a víme že nás nikdo nevidí ... pamatuji si jeho maturiťák kde jsme spolu protančili nejméně 4 pomalé písně ... bylo to úžasné, moc jsme nemluvili, jen poslouchali hudbu a já osobně svoje děsivě bijící srdce ... snažila jsem se zapamatovat jeho vůni

10 jeanny | Web | 16. dubna 2011 v 12:03 | Reagovat

taky jsem jednou měla takový sen. už ani nevím který kluk a která kamarádka v něm figurovali, je to dlouho.. ale vím že jsem z toho měla sakra hnusný pocit :(

je to s těma chlapama těžký, vid? přála bych ti aby jsi toho pravého našla a byla s ním štastná..

11 YumeOokami | Web | 16. dubna 2011 v 17:19 | Reagovat

* mám přítele :D

12 Es. | Web | 16. dubna 2011 v 18:06 | Reagovat

Děsivý sen, alespoň to byl jen sen a doufám, že se nikdy neuskuteční. V realitě by to bolelo ještě více. Těžko se bojuje za lásku, která není oboustranná. Pokud se k Tobě dostal osudem, je dost možné, že se to může stát znovu.. Chtělo by to pohádku, nakonec k sobě našli lásku a spojilo je velké pouto a žili spolu šťastně až do smrti.. Ale to si můžeme možná tak snít ;D

13 Redhead | Web | 16. dubna 2011 v 20:16 | Reagovat

Taky jsem měla jeden takový zvláštní sen o mojí platonický lásce.
Ale ten byla celej takovej divnej.
Napřed jakoby pořád flirtoval s mojí kamarádkou. Ale pak zahlédl mě, ona odešla a skončilo to fakt špatně. :D A v dobrym slova smyslu.
Když jsem ho druhý den potkala úplně náhodou v centru, strašně jsem zrudla a ani si ho radši pořádně nevšimla :D.

14 Míša | Web | 17. dubna 2011 v 11:25 | Reagovat

Gratuluji k přijetí do AK. Ani ses nepochlubila...:D Myslím, že si to rozhodně zasloužíš!

15 Lady Ettel | Web | 17. dubna 2011 v 20:21 | Reagovat

taky se mi zdálo něco podobného..bohužel to byli dva kluci:D..nachápu co to znamenalo a celkem mě to vyděsilo

16 Soni | E-mail | Web | 20. dubna 2011 v 13:22 | Reagovat

Ty napiš knihu. Bude to trhák.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama