Držím se

19. března 2011 v 17:00 | Sayuri |  Myšlenkové pochody
Tak to bychom měli. Letošní ples je za mnou a já jsem ho přežila - plán splněn na sto procent. Snad jen to maličké hlodání u srdce mi kazilo příjemně strávený večer, noc a ráno. Nejdřív jsem si říkala, že bych se mohla po dlouhé době pořádně ožrat, na všechno se vykašlat, a nemyslet na jednu osobu se zelenýma očima, protože i ona pouhá myšlenka na něj mě pálí jako rozžhavené železo. Od svého původního plánu jsem ale nakonec upustila, z části kvůli mojí finanční situaci, ale hlavně jsem nechtěla, abych třeba řekla něco, čeho bych později litovala.
Dalo by se říct, že jsem si ples užila. Atmosféra byla naprosto neuvěřitelná, z vystoupení maturantů jsme mysleli, že umřeme smíchy, a všichni byli příjemní a kamarádští. Ale znáte to. Žádný příběh není od začátku do konce dokonalý. Bez problému by to rozhodně nešlo, a tak se i u mě jeden objevil.
Říkala jsem, že se Zelenookým končím a to je taky pravda. Žádné narážky směrem k němu, žádné rozpustilé mrknutí oka, žádný nemístný dotek. To ale nic nemění na tom, že je pro mě nemožné zapomenout. Ať se snažím sebevíc, tak vždycky někdo něco řekne, udělá nějaké gesto, a tím mi ho to zase připomene. Nechtěla jsem to řešit, tak jsem si zašla pro skleničku vína s tím, že mi bude líp. Po čtyřech dvoudeckách mi líp doopravdy bylo. A nebyla bych to já, abych se na sebe nesnažila upozornit.
Vylezla jsem na pódium za ostatníma a pekelně jsme to tam rozjeli. Vnímala jsem jenom "hudbu" a rytmus, nic víc, nic míň. Měla jsem zavřené oči, ale v jednom momentě jsem je otevřela a hádejte na koho mi hned padl pohled. Já budu asi vážně prokletá.
Někdo mi to dělá naschvál. Já se snažím na něj nemyslet, brát to všechno jako největší pohodu, ale pokaždé se stane něco, co mi totálně podkope moji vnitřní rovnováhu a vyváženost! Jako když jsem stála včera (dneska nad ránem...?) u baru a otočila jsem se a on šel právě kolem i s tou "svou" Adélkou. No nevykolejilo by vás to?
Na druhou stranu jsem však zjistila pár zajímavých informací. Když se Zelenooký dostal do nálady, a já se na chodbě bavila se svým bývalým, prošel kolem, zastavil se a začal svůj proslov. "Víš Radku, já jsem na tebe byl tenkrát tak nasraný, fakt že jo! Já jsem totiž s ní (jakože se mnou) chtěl spát a tys mi to úplně zkazil!" Nemohla jsem si pomoct a chytla jsem v tu chvíli tak neskutečný záchvat smíchu, že jsem se se slovy "No to si dělá prdel" raději rychle vytratila. Máme asi vážně hodně zvláštní vztah, ale rozhodně nemůžu říct, že bych si ho neužívala.

 


Komentáře

1 Ta citlivá | Web | 19. března 2011 v 17:43 | Reagovat

Je bezva že sis to užila. A máš pravdu, alkoholem se totiž nikdy nic nevyřeší.. a vy dva? To je prostě asi osud. Myslím si, že se ti podaří na něj nemyslet a žádné podobné věci tě nevykolejí, ale podle mě za nějakou dobu oba zjistíte, že k sobě patříte. Prostě si to myslím, protože ta telepatie či co mezi váma je neuvěřitelná :))
No ale každopádně, znám ten pocit, kdy už jsi na dobré cestě a pak najednou se ti vše vrátí a jsi zase na začátku.. No takže držím palce, aby to trápení přestalo. Aby jsi našla někoho jiného. A jestli si časem k sobě najdete cestu, tak pak jen zapřičiněním osudu (stejně to tak podle mě dopadne ;D)

2 Miriam | Web | 19. března 2011 v 18:50 | Reagovat

Eh, zvláštní vztahy, tam mezi vámi. Ale zároveň je to docela dobrý. Alespoň to není žádná nuda :D
Na druhou stranu ti přeju, abys v těch klucích neměla takovej zmatek. Ony ty vztahy jsou vždycky složité nebo nudné...  U tebe asi dosti složité.

3 b.W. | Web | 20. března 2011 v 10:54 | Reagovat

taky by mě sralo kdyby kluk který se mi tak líbí měl nějakou "svou Adélku". já jsem na tohle celkem cíťa, takže by mě to asi hodně trápilo..

4 Es. | Web | 20. března 2011 v 12:15 | Reagovat

Je skvělé, že sis tak užila ples, až na pár maličkých chvil, kde byl zrovna i on. Doufám, že se Ti na něj podaří zapomenout co nejdříve ;)
...
To u nás naštěstí sníh nenapadl, a snad ani nenapadne. Já už chci jenom JARO !

5 Es. | Web | 20. března 2011 v 12:27 | Reagovat

Jo musím se z toho už dostat, takhle to dál nejde ! :D

6 Adris | Web | 20. března 2011 v 14:42 | Reagovat

Jsem ráda, že sis užila ten ples :) a ten kluk - zapomeň na něj, já vím, je to těžké - zažila jsem to taky, a né jednou, tak vím jaké to je. ale prostě, musíš.

7 Míša*** | Web | 20. března 2011 v 16:41 | Reagovat

Páni, zelenooký se s tím nijak nepáře. Celkem ti závidím, jak máš různorodé vztahy. Ale zase na druhou stranu, mi vyhovuje moje jediná a největší jistota. A docela dost přelomových věcí se stalo. Nevím, jestli se pamatuješ, jak jsem psala o svých kamarádkách, jak jsme se přestaly bavit. Tak poslední dobou se zase dáváme nějak dohromady. Jasně, pořád to není ono a navíc jedna z nich asi začala kouřit... Ale začínám mít pocit, že spolu s jarem přichází i nová šance skamarádit se s nimi znovu. Jinak se mi nic moc nového nepřihodilo, jen mě mrzí, že přestávám mít depresivní náladu a už nemůžu psát básničky. Jinak ti přeji pěkný začátek jara.

8 W. | Web | 20. března 2011 v 19:42 | Reagovat

přesně tak, na jaro to zrovna nevypadá.

Jojo, souhlasím. Tento rok si hodlám užít. Celé jaro a léto. Mmm těším se:)

9 Míša | Web | 20. března 2011 v 21:01 | Reagovat

Děkuji Say. Taky doufám, že se držíš, z názvu článku a z jeho obsahu tipuji, že ano. Obrázek se vztahuje k mé náladě, ale měsíc a půl zpátky, takže momentálně nutno brát jen jako obrázek. škoda :D

10 Teraxa | Web | 20. března 2011 v 22:14 | Reagovat

No tak nejenže tys chytla záchvat smíchu, ale já v posledním odstavci taky. Celý článěk se nesl trošku v pohřebním duchu, ale tohle mě naprosto odzbrojilo :D A jsem moc ráda.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama