When the rain starts to pour

28. února 2011 v 21:18 | Sayuri |  Myšlenkové pochody
Tak a je to tady - jarní prázdniny. Nejspíš očekáváte, že jsem nadšená. Nejdřív jsem byla, když jsem plánovala kam všude půjdeme, co budeme dělat, jaké akce stojí tento týden za to. Moje nadšení však opadlo, protože jsem postupně zjistila, kdo jede na hory, a kdo ne. Vyšlo mi to asi tak, že devadesát procent lidí, co znám jede, a s těmi zbylými deseti procenty se nebavím. Tak tohle bude velmi zábavný týden.
Úplně mi to zkazilo náladu a aby toho nebylo málo, navštívil mě zase starý známý kamarád Smutek. A protože jsou všichni pryč, tak mi nikdo nepomůže s jeho vykopnutím, takže to tentokrát budu muset zvládnout sama.
Je mi smutno z toho, že Zelenooký chce jinou a vypadá to, že se do ní postupně zamilovává. Mám na sebe taky vztek, protože se mu s ní snažím pomáhat, místo toho abych ho od ní odháněla. Utěšuju ho, říkám mu, že oni dva se určitě hledali. Celkem to vycvičí vaše sebeovládání. A taky vás to naučí smířit se s věcma, které vy nedokážete změnit. Ne, že bych nemohla, já to nedokážu, což je podstatný rozdíl.
Nastane moment, kdy procitnete. Kdy zjistíte že věc, o které jste byli pevně přesvědčeni, že je pravdivá, je vlastně jen vaše vymyšlená iluze. A potom se vám to začne sypat jako domeček z karet. Další a další procitnutí a najednou to vidíte. Čistá pravda vám ukazuje neslušný posunek. No tak si to užij, zase jsi vyhrála!
Zajímalo by mě, proč mu pomáhám. Měla bych ho nenávidět, pomlouvat na každém rohu, ale nedělám to. Měla bych být chvilku svině, tak proč jí nejsem? Nemyslím si, že ho miluju. Pokaždé, když se nad tímhle zamyslím, tak to nejsem schopná říct, něco ve mně mi totiž brání. Třeba má moje srdce nějaký skrytý reflex a nechce mě úplně oddělat. Ach, díky Ti! Co bych si bez Tebe počala? A tohle není ironické, prosím.
Přes to všechno... Jsem ráda, za tyhle starosti, protože vždycky, když si myslím, že jsem na tom špatně, zjistím, že někdo je na tom mnohem hůř.

 


Komentáře

1 e.b.p.m. | Web | 28. února 2011 v 21:28 | Reagovat

Krásnej článek!
Ber to tak že všechno zlý je k nečemu dobrý. Třeba prostě se Zelenookým nemáte být spolu. Nikdy nevíš co se může stát zítra, můžeš potkat někoho kdo bude tisíckrát lepší než Zelenooký, a budeš šťastná že ti to s ním nevyšlo. :)

2 Es. | Web | 28. února 2011 v 23:26 | Reagovat

Jaká škoda, že všichni se vytratili na hory, ale určitě ten týden zvládneš přežít.. a až se vrátí vynahradíte si to :)) Nejsi bezcitná mrcha a to je jeden z důvodů proč mu pomáháš ;) a pana smutka rychle vyžeň !! ;)

3 Alex | Web | 1. března 2011 v 15:12 | Reagovat

Pan Smutek.?! Pryč s ním.!
Že bys mu pomáhala proto, aby byl šťastný.? Protože ho máš taky..ráda.? Našlo by se více důvodů...určitě. , ale co já vím, třeba tohle nejsou ty pravé..

4 Teraxa | Web | 2. března 2011 v 12:24 | Reagovat

Neboj, hory se povedou, vždycky to překvapí :D Na chlapi kašli. Jednou se objeví takovej, co ti všechno to trápení plně vynahradí :)

5 Es. | Web | 3. března 2011 v 18:01 | Reagovat

Děkuji moc za blahopřání :)) Neboj já se budu hlídat, protože vím jak to dopadá :D

6 Miriam | Web | 3. března 2011 v 20:22 | Reagovat

Mno, já si taky prázdniny "užívám" sama bez přátel. Jsem u babičky a v jednom kuse čumím do počítače, do televize nebo do knížky. Eh, taky se to dá. Ale s přáteli by bylo lépe...
Tvůj vztah s tím klukem trošku nechápu. Ale dělej všechno tak, jak to cítíš. Není dobré se moc přetvařovat.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama