Such a fool

12. února 2011 v 12:59 | Sayuri |  Myšlenkové pochody
     Daří se mi. Cha - miluju ironii. Jde to všechno do kytek! Snažím se být hodná, milá, pomáhat ostatním - byt vstřícná a skromná. A taky upřímná, samozřejmě. A to je právě to. Když lidé říkají, že si na ostatních váží nejvíce upřímnosti, jsou to sebevrazi.
     Mám ráda tvoji upřímnost. To mi vždycky říkala kamarádka. Po pátku mě za ni ale nejspíš nenávidí. Byla to taková blbost, hádka kvůli kravině... Ikdyž? Pro mě to zase taková kravina není.
     Začalo to klasickou písemkou z chemie - názvosloví komplexů. Naprostá stupidita, stačí se nad tím na 5 minut zamyslet a už to umíte. Kamarádka dostala za pět. Potom v šatně řešila, že jinak opisovat umí, jenom že teď se jí to nějak nepovedlo. No a já si samozřejmě nemohla odpustit jízlivou poznámku. "Takže tvoje vědomosti stojí na umění opisovaní, to je pěkné." ... Chrmpf, zase ta ironie. Nemůžu se jí divit, že se naštvala a odešla, a ikdyž jsem jí poslal sms s tou nejupřímnější omluvou, jakou jsem ze sebe byla schopná dostat, neozvala se mi. Ne, že by omluva přes sms byla něco extra, ale jak jinak jsem to měla udělat, když se vypařila?
     Mám ji ráda. Takovou jaká je, kdyby byla jiná, nebyla by to ona. Jenom je mi líto, že takhle plýtvá svým mozkem. Proč si to aspoň jednou nepřečte, aspoň jednou se to nenaučí? Vědomosti jí do hlavy sami nenaskáčou. Neříkám, že názvosloví komplexů je právě to, co by se měla šrotit, ale třeba jiné věci. Dějepis, literaturu... Tak krásné vědy!
     Budu věřit, že člověk je naštvaný na druhého nejvíc, když ví, že ten druhý měl pravdu. Počkám, až si to srovná v hlavě... Jsem zvědavá, co z ní potom vyleze. Třeba se o sobě dozvím zajímavé věci, které jsou mým očím skryté. Chacha. Člověk aby byl připravený fakt na všechno.

 


Komentáře

1 Alex | Web | 12. února 2011 v 13:23 | Reagovat

Sayuri.., je to vážné...x( Asi jsem udělala tu největší chybu, jakou sem mohla udělat...Nemůžu to tady psát.., kdybys ale přece ejn chtěla vědět.., co se stalo.. nebo tak.., zanech mi nějaký kontakt..mm.? x)
Upřímná..ono je to někdy lepší. Já se to vždycky snažím obejít než abych na to šla přímo. Nemám to ráda. Hodně lidí bych asi zklamala.. a .. to mi za to nestojí. Když sem to zkoušela.., přišla sem o některé..

2 Míša | Web | 12. února 2011 v 15:57 | Reagovat

Upřímný člověk ubližuje stejnou měrou jako ten neupřímný. A kritika přítele naštve více než kritika nepřítele. v životě člověka provází vlastnosti, které ubližují, ale bez nich by to nešlo. Upřímnost je jdnou z nich. Měla jsem spolužačku. Byla strašně zvláštní-> totiž všichni ji měli rádi. Neměla ani jednoho nepřítele nebo člověka, který by ji měl nerad. Já jsem nikdy neměla moc potřebu bavit se s ostatními lidmi, ovšem tak nějak se stalo, že jsme se spolu skamarádily. Panebože více než to, byly jsme nerozlučné. Vždycky jsem věděla, žem ona nikdy neřekne člověku narovinu, co si o něm myslí, to by se ještě možná dalo přežít. Jenže ona to říkala ostatním. Jednou se stalo, že já nevím, jí něco vadilo a řekla to našim společným přátelům, ale semnou se dál normálně bavila, říkala jsem si, co se jako všem stalo, že semnou nikdo nechtěl mluvit... a to ona. Kdo ví, co jim nakecala. Nebo jindy, když jsme se už delší dobu nemohli shodnout, ale byly i chvilky, kdy jsme byli na vrcholu přátelství, no prostě ona se rozhodla, že se chce přesadit(sedíme spolu ve škole), no a řekla to zase úplně všem a na mě. A já jsem pak byla ta největší mrcha a ona ten největší chudáček... a dozvěděla jsem se to až jako poslední... Je lepší být upřímná, než si toho člověka sama pomlouvat v hlavě, alespoň ví na čem je. :D Myslím, že si udělala dobře, žes jí to řekla, Já bych to taky udělala, a kdyby to někdo řekl mi, tak bych se určitě neurazila...

3 Malé Chlupaté Stvoření z Alfa Centauri | Web | 12. února 2011 v 16:22 | Reagovat

Máš pravdu s tou největší naštvaností.
Moudrost dí, že ironikům nepřeje ani internetová doba - a já také notně ironii holduji; teď si představ ten chatový rozhovor... Hrůza! Jsem rádo že mám tři blízké, kteří když si se mnou píšou nějakým tím instatním, vodou zalitým mesendžerem, chápou každou narážku jako pohopohou ironii.
Ona ti jednou kamarádka poděkuje, uvidíš :) Že se díky tobě leccos naučí mnohem lépe a že neskončí jako půlka naší třídy u šprtání - my, druhá půle, jsme hrdi na naše trojky a čtyřky z nabytých zkušeností a znalostí než z nenabytých/nenabitých/nenabitých (na zadek) :-D

4 Dreamy | Web | 12. února 2011 v 16:30 | Reagovat

Všeho s mírou - i upřímnosti :) Pokud už se člivěk snaží být upřímný, tak by neměl zapomínat na čisté srdce, se kterým by měl onu informaci sdělovat..

Ale myslím si, že v tomhle případě byla upřímnost na místě. A že si to spolužačka vyložila kriticky, to už je bohužel její problém.

Lidé se bojí slyšet pravdu, která vychází z upřímného projevu. Proto je většina projevů a promluv ryze povrchních. Lidé se málo zamýšlejí, jdou málo "do hloubky".

5 Es. | Web | 12. února 2011 v 17:45 | Reagovat

Jo v tomhle světě se těžko dá odhadnout, kdy je vhodné být upřímný, ale prostě nemám ráda, lidi co mi řeknou lež jen proto abych se neurazila.. já prostě chci slyšet upřímnost ať je to co je to.. Ona si to nechá uležet v hlavě a bude to zase ok.. Přece se s tebou nepřestane bavit jen za tuhle jednu poznámku..
Taky bych chtěla mít jisto kam pak na vejšku, musím si to pořádně promyslet, pak už to nepůjde vrátit zpět.

6 Es. | Web | 12. února 2011 v 17:47 | Reagovat

Já tu značku mám i celkem ráda a myslím, že by to nevypadalo špatně, ale ještě nevím.. Jo Anna Karenina, jsem na začátku, je to celkem dobré, zatím je to takový ten úvodní děj, ale až se začtu, myslím, že pak budu mít názor rozšířenější :)

7 b.W. | Web | 12. února 2011 v 18:56 | Reagovat

taky jsem stašně upřímná.. upřímná až to bolí. kolikrát ublížím možná víc sama sobě .. občas si říkám že nějaká malá nevinná lež by neublížila, ale já to prostě neumím.. každýmu všechno v pálím do obličeje..

no, já ani nevím proč si tak připadám. teda spíš vím. někdy se o tom rozepíšu na blogu... prostě.. nechovala sem se kolikrát vůči klukovi správně. vím že teď to nic špatnýho neni. najít toho pravýho trvá...

8 Redhead | Web | 12. února 2011 v 19:05 | Reagovat

nechci se do nikoho navážet, ani vypouštět nejapné komentáře, ale ta tvoje kamarádka je trošičku nafrněná ne? já znám lidi, co by se naštvali úplně stejně, ale sebrat se a odejít? pf. že jí to stojí za to. každopádně upřímnost je podle mně dobrá vlastnost. jsem k lidem taky dost upřímná, ale lituju toho jenom málokdy. často se mi stává, že se na mně kamarádky nebo kamarádi trochu naštvou, ale já mám prostě ráda ten pocit, že mám i nějaký nepřátele. vždycky jsem byla hrozně mírumilovná a tohle začíná být docela příjemná změna. každopádně pro budoucí život je to dost překážka, takže si té upřímnosti užívám co to jde, protože jednou v práci bude těžký říkat na rovinu šéfce, že je to čůza nebo tak něco :-). buď v klidu. jestli je to kámoška, tak to časem přejde s humorem.

9 Bloody Desire | Web | 12. února 2011 v 20:59 | Reagovat

Tak ,že si jej povedala svôj názor je v pohodičke. Len si jej to mohla povedať,tak jak si to napísala sem. Čiže ,že by sa to mohla naučiť pretože má mozog a nemusí ho skrývať. Možno niečo v takom zmysle. Ja nebudem písať o tvojej kamarátke pretože ja som asi taká istá. Tiež sa nikdy nič nenaučím a vždy to dopadne peťkou,ale keď niekoho učenie nezaujímá tak to moc nejde. Ja keď sa idem učiť tak pritom buď zaspávam alebo ma rozbolí hlava a niekoho učenie baví alebo sa teda mučí tým,že si to cpe do hlavy....

10 Kamm Flower | Web | 10. dubna 2011 v 20:15 | Reagovat

Hm, pořád je možná rozdíl mezi upřímná a taktní. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama