Před rozbřeskem přichází zatmění

23. prosince 2010 v 14:17 | Sayuri |  Myšlenkové pochody
     Připadám si, jako kdybych běhala po sinusoidě - jednou jsem nahoře, podruhé zase dole. Mám ráda chvíle, které trávím se svými přáteli. Díky nim nemyslím na zelenookého a bavím se. Probíráme celý vesmír a smějeme se. Jsou to nádherné chvíle. Bohužel, každá taková jednou skončí a po ní přijde tma. Naprosté zatmění...
     Marně čekám na rozbřesk, marně se snažím zapomenout. Už jsem vyzkoušela všechno, ale nic nepomohlo. Ať jsem byla kdekoliv, ať jsem byla s kýmkoliv... Jeho stín mě pronásledoval. 
     Bojím se usnout - on je v mých snech. Bojím se mu podívat do očí - spálily by mě. Bojím se na něj sáhnout - elektřina by nás oba zabila. Přes to všechno, co jsme si kdy řekli - že to nemá budoucnost, že my dva spolu nikdy nemůžeme normálně být - je to stále ve vzduchu.
     Když se náhodou spolu ocitneme úplně sami v místnosti, atmosféra se otočí o stoosmdesát stupňů. Celé okolí se napne a my, přestože mlčíme, to cítíme. Kolikrát jsem uvažovala nad tím, jestli to taky cítí. Myslím si, že ano. Odkud by se vzalo to vzájemné napětí, kdyby vycházelo pouze z mojí strany? To je něco jiného než obyčejná přitažlivost, musíte to zažít, abyste pochopili.
     Hodně lidí se mě ptalo, proč spolu nejsme, když se toho mezi námi tolik stalo. My spolu nemůžeme být. Zabili bychom se. Naše pouto by ztratilo ono magické kouzlo, vášeň by vyprchala a už nikdy by to nebylo jako dřív. Potřebujeme hru, potřebujeme spolu soutežit, musíme se zraňovat. Střídáme se ve výhrách a prohrách, válka zatím nikdy neskončila. Snažili jsme se to ukončit. Řekli jsme si, že se spolu nebudeme bavit, ani na sebe sahat. Naprosto žádný kontakt. On to vydržel pět dní. Já s tím bojovala... alespoň jsem se snažila. Nevyšlo mi to. A začalo to všechno zase od začátku. Nikdy nebylo a nebude žádné MY. Vždycky jen JÁ a ON. Jak dlouho to ještě bude trvat...?

 


Komentáře

1 Děda Chloupek z Alfa Centauri | Web | 23. prosince 2010 v 14:22 | Reagovat

Hrumpf.
Vůbec nemluvim k článku, páč sem pěkně mrzutej dědek - ale rozbřesk bude.
A malý chlupatý má pro tebe nějakej dárek, co sem mu předával - tak se podívej k němu. Prej je to nějakej nápoj či co!

2 Nespoutaná | Web | 23. prosince 2010 v 15:30 | Reagovat

Je to strašně romantický.Jak z nějakýho filmu. Fakt že jo. Neboj,nechj tomu čas.

No kámošce ze třídy někdo ukradl 1000 tak proto. Neomlouvej se,já to ani na blog nepsala ;)

3 Babe | E-mail | Web | 23. prosince 2010 v 16:20 | Reagovat

Fňů, Sayu. Chci aby ses měla dobře.
S No.. nevypadá to dobře. Dnes jsem jí napsalo a potom na ni hodinu čekalo na hřbitově. Ani se neozvala.

4 Es. | Web | 23. prosince 2010 v 16:53 | Reagovat

Je to tak složité a těžké.. nejde být spolu ani bez sebe.. to pouto mezi vámi je dost silné a neumožňuje žádnou cestu.. Doufám, že se brzo najde cesta kudy jít aby ses vymanila z toho všeho ;)
A pravda většina zapomněla o čem vlastně Vánoce jsou.. škoda.. přitom je to tak krásný svátek, který stojí za to aby se slavil :)) A taky přeji nádherné Vánoce a splněné dárky :-*

5 Porcelánová Baletka (Lady-iLL) | Web | 23. prosince 2010 v 17:26 | Reagovat

ježiš ,to je mi tak líto chtěla sem ti napsat co sem dneska zažila (nabitá pozitivem) ,ale ranilo by tě to tak si dneska neklikej na můj blog.
Proč se nepokusíte přestat soutěžit ,vím ,že se to řekne jenom tak a hůř se to udělá ,ale prostě musíte to znovu zkusit ,to přece nemůžete musíte prostě najít něco v ččem jste na stejné vlně a chytit se toho smířit to..:( tohle mě ještě nepotkalo nevěděla sem ,že se tohle může taky stát ,ale nezabývej se tím čas to urovná ,zítrajsou vánoce tak mysli na to ,mám tě ráda a nechci aby ses stále takhle trápila!:(

6 Alex | Web | 23. prosince 2010 v 17:53 | Reagovat

Nepotřebuji pomoct, ale děkuji..
Bohužel, někdy to je i horší, ale člověk si zvykne.
Přeju Ti nejkrásnější Vánoce..x)

7 Es. | Web | 24. prosince 2010 v 14:32 | Reagovat

Drahá a skvělá Sayu ! :))

Děkuji moc za komentář :-* Napsala si to nádherně :)) tobě přeji v životě jen to nejlepší a hlavně kluka, který si Tě zaslouží, protože Ty jsi báječná slečna :)) škoda se trápit kvůli někomu, kdo za to nestojí.. A dále přeji další krásné chvíle strávené s přáteli.. Hodně dárečků pod stromečkem.. a celkově si dnešní den a pak hlavně večer užij :)) A do Nového roku spoustu dobrodružství a samý smích :))♥

8 zlý dítě | Web | 24. prosince 2010 v 16:12 | Reagovat

jak moc mi tohle připomíná mě samotnou..
nevěděla jsem, co s tím. donedávna - našla jsem někoho, koho bych možná mohla mít stejně ráda. i když se pořád bojím.
já vim - je to těžký.

a děkuju za přání, taky Ti přeju šťastný a veselý. :)

9 Miriam | Web | 24. prosince 2010 v 21:38 | Reagovat

Slunce vyjde.
Určitě ti to jednou vyjde. Buď s tím zelenookým, nebo třeba s někým jiným.
Třeba je to tak dobře. Po trápení by mělo vždy přijít "uklidnění"...

10 Míša*** | Web | 25. prosince 2010 v 23:01 | Reagovat

Ahoj milá Say. Je mi líto, že jsem se k PC nedostala dříve. Byla bych ti moc ráda napsala pár milých slovíček, Ale měla jsem dost starostí. Moji i Kájovi rodiče nám na štědrý den oznámili, že se budou rozvádět. Tedy už je to naštěstí v pohodě... Naši toto dělají pořád a od Káji mamka dala jeho Taťkovi ještě poslední šanci... Ale i tak se mi před očima jevily hororové scénáře.
Takže tedy i když opožděně, přece jen ti přeji spoustu lásky, štěstí, hlavně zdraví a spokojenosti. Doufám, že v této době splněných přání se ti jich splnilo co nejvíce.
A co se týče Zelenookého...Tak probůh ... k ničemu se nenuť a nic si neodpírej. Jsi mladá a můžeš všechno. Mládí je kouzlo. Jedině chyba tě naučí... Tak si nic kruci neodpírej. Máš na něj chuť? chceš ho? Tak si ho vezmi! Jste v místnosti spolu, tak udělejte to, po čem toužíte. Neodpírejte si nic, protože to nemá cenu. hrajte dál svou hru. každá hra jednou končí. A až se tak stane, buď už se nebudete chtít vídat a nebo naopak budete chtít mnohem více, skutečný život. Tak nech věci plout. Žíj podle srdce, ne podle rozumu. Rozum neexistuje! Užívej si dokud nebudeš mít protézu a neuděláš bez hole ani krok. ! Žíj a kašli na všechno. Dělej chyby...pořád... a až se z nich jednoou poučíš a přestaneš je dělat, tak si budeš moct říci, že jsi dospěla. Nechápu, proč si lidi v dnešní době všechno tak stěžují. Neexistují přírodní problémy,.. jsou to antropogenní produkty... Žíj ... řiď se srdcem a touhou. Jednou pochopíš, že nic víc nemá cenu. Žíj! A kašli na všechny, co si myslí, že bys neměla...je to tvůj život, tak si ho co nejvíce užívej... Hoď starosti za hlavu a přeplav celou Vltavu. Mám tě ráda Say ... Tvá M.

11 alfalfa | Web | 27. prosince 2010 v 9:46 | Reagovat

Na to sú priatelia, aby sme v ich spoločnisti zabudli na všedné problémy a trochu sa zabavili. Tak si to užívaj :)
Áno, vyjde, vždy vyjde. Zlé stavy vystriedajú radostné a šťastné chvíle. Je to tak!je to tak ako píšeš, raz je nálada hore a raz zasa dole, s tým sa musíme naučiť žiť, pretože nič nie je dokonalé. Ale treba si tie pekné chvíle prijemne a poriadne užiť a vychutnať plnými dúškami. Prajem ti všetko dobré.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama