Podívej se mi do očí

20. října 2010 v 18:42 | Sayuri |  Psací pero
     Moje drahé Malé Chlupaté Stvoření odjelo z Alfy na dovolenou (nejspíš do nějaké jiné vzdálené galaxie) a přenechalo prostor nám ostatním hokus-pokusákům, abychom se jakkoliv umělecky-neumělecky vyjádřili. První téma jím nabídnuté je Ona a Stařec.
     Jelikož jsem už dlouho nenapsala žádnou povídku (styď se, Sayuri!), využiju toto téma a pokusím se něco splácat. Kdyby to bylo naprosto nepoživatelné, dejte mi vědět. Vašich názorů si cením.


Podívej se mi do očí

     Bylo jí sedmnáct a netušila, co si počít s životem. Lidé chodili kolem ní s pohledem upřeným na špičky svých bot, a když už se na ni podívali, ihned uhli pohledem. Nevěděla proč to dělají, neznala důvod jejich nenávisti. Ach ano, byla to nenávist, to ona moc dobře věděla. Každému, kdo kolem ní prošel, se dívala do očí s očekáváním, co v nich uvidí. Na světě přeci musí existovat člověk, kterému se nerozostří zrak při pohledu na ni. Prosila a doufala v nalezení takového člověka.
    
     Zažil obě světové války, antisemitismus, koncentrační tábor, nacismus a jiné násilné režimy, přesto ho nikdy nic nezlomilo na duchu. Nervy měl jako z oceli, vůli pevnější než kdejaká skála. Říkával o sobě, že jenom čeká na den, kdy si pro něj konečně přijde smrt. Rád uváděl ostatní lidi do rozpaků a po vyslovení této věty se vždycky potěšeně zachechtal, protože se mu to pokaždé povedlo. Za tím úsměvem se však skrývalo daleko více.

     Slunce už dávno zašlo a den se změnil v noc. Mlha pomalu klesala mezi domy níž a níž, dokud nezahalila celé okolí svým neproniknutelným rouchem. Všemi odstrkované děvče sedělo se zavřenýma očima na lavičče a tiše si pobroukávalo. Byla jen ona sama, nic jiného. Celý svět ji zamítal, nikdo jí nevěnoval pozornost. Dokonce i ve své hlavě si připadala osamocená a bezcenná. Přála si jeden jediný pohled lásky a něhy. Nežádá snad tak moc... Nocí se rozlehly kroky doprovázené klepáním hole o cestu.

     Dostal chuť na malou procházku po kraji. Teple se oblékl, přeci jenom, už není žádný mladík a mohlo by se ochladit, do ruky si vzal svou nepostradatelnou dřevěnou hůl a opustil dům. Byla teplá noc. Jakémukoliv jinému člověku by připadala kouzelně tajemná, on však cítil něco ve vzduchu. Tma s sebou nesla znamení. V hlubokém zamyšlení šel dál a dál, dokud se neunavil a nepotřeboval si odpočinout. Před sebou uviděl nezřetelný obrys lavičky a také si všiml, že na ní někdo sedí. Zamířil směrem k ní, opravdu si potřeboval odpočinout.

     Zvedl se vítr. Pohrával si s listím kolem sebe, unášel je a zase vracel na svá původní místa. Najednou si však všiml změny kolem sebe. Něco se stane, něco hrozného. Tímhle si byl naprosto jistý. Byl to přece vítr - vládce! Nemůže se plést. A vzápětí to uviděl.
Dívka sedící na lavičce, otáčející se za zvukem kroků.
Starý shrbený muž zvedající hlavu.
Pohled dívky, tvrdý a nelístostný.
Starcovo zalapání po dechu, když se jeho oči střetly se spalujícím ohněm dívčiných očí.
Sekunda trvala roky, nic se nehýbalo. Bušení starcova srdce se zrychlovalo víc a víc až... se zastavilo navždy.
Oheň v očích dívky pomalu uhasínal, dokud nezhasl úplně.

 


Komentáře

1 Bloody Desire | Web | 20. října 2010 v 18:49 | Reagovat

Tý jo dost smutný :((( a teď sem ejště taková rozcitlivená..no pěkně :(

2 Babe | Web | 20. října 2010 v 19:36 | Reagovat

Sajů, nepiš smutnosti :/ :(

3 Alex | Web | 20. října 2010 v 19:52 | Reagovat

Zajímavé a strašně poutavé. Líbí se mi to..x) Čtu to pořád a pořád a kurwa JO LÍBÍ se mi to!! x) Je v tom něco..dokonalého..x)

4 Porcelánová Baletka (Lady-iLL) | Web | 20. října 2010 v 20:41 | Reagovat

povedla se ti ,líbilo se mi to

5 Sayuri | Web | 21. října 2010 v 13:55 | Reagovat

[3]: Děkuji moc, Alex. ♥

[4]: Taky díky :)

6 Vysmátá | Web | 21. října 2010 v 17:28 | Reagovat

je to krásné, ale jsem smutná za oba. myslím že Stvořeníčko bude mít ohromnou radost:)

7 Roxy* | Web | 21. října 2010 v 17:48 | Reagovat

Páni, obdivuju tvůj styl psaní, tvé nápady a umění všechno spořádaně sepsat!! Vážně moc pěkný, ikdyž smutný :)

8 Sayuri | Web | 21. října 2010 v 18:02 | Reagovat

[6]: Doufám, že se mu to bude líbit. :)

[7]: Děkuji moc, Roxy* ♥

9 *Zapomněná | Web | 21. října 2010 v 20:27 | Reagovat

ano to je :) zamilovanost♥ ..
k těm povídkám: úžasný! vážně máš talent..když stam psala o tom pánu s holí, představila jsem si ho jakou Dr.House! :D

10 Es. | Web | 21. října 2010 v 23:17 | Reagovat

nádherná a citlivá povídka, povedla se Ti.. Opravdu je skvělá.

11 zlý dítě | Web | 22. října 2010 v 17:57 | Reagovat

smutný, hořký. krásný.
úžasně napsaný, jako vždy. (:

12 Vendy | Web | 22. října 2010 v 18:05 | Reagovat

Zprvu očekávání. Pak smutek. On byl jasný. Ona nejasná... trochu mě zmátlo těch sedmnáct let. Závěr mě naprosto dostal, znělo to až hororově. Mrazivé, smutné, nádherné. Umíš!

13 yuukinka | Web | 23. října 2010 v 10:46 | Reagovat

no týjo. krásně píšeš. úplně si mě vtáhla do děje. moc se mi to líbilo. měla bys vydat knížku :)

14 Darling | Web | 23. října 2010 v 16:54 | Reagovat

Jo, tak to se ti opravdu povedlo! Krásné :)

15 Ví, | Web | 27. října 2010 v 2:30 | Reagovat

není pochyb...je to krásné.

16 Malé Chlupaté Stvoření z Alfa Centauri | Web | 27. října 2010 v 11:39 | Reagovat

Vynikající.
Vidím starce jak klepe s holí o cestu. Takový příběh jsem vážně nečekalo, a je tam i kousek podzimního listí... Originální a strašně čtivě napsané, skoro si k tomu uvařit čaj a meditovat, jak je to hezké... A není to pro mě tolik smutné, jako spíš zvláštní, zamýšlivé. Přemýšlím nad tím a nezbývá mi, než udělit úsměv - ten obrovitánský, s očima upřenýma pevně na tebe! :))

17 Míša*** | Web | 28. října 2010 v 11:35 | Reagovat

no páni... doufám, že teď mě budeš pozorně poslouchat, vím, že ti na názoru ostatních záleží a proto bych ti měla říct, jak to vidím já... abys pro příště věděla,..... že píšeš naprosto .......DOKONALE, že je to úžasné, že se ti povedlo ve mě vzbudit velice příjemnou směsku emocí... to je při psaní strašně důležité, umět ve čtenáři vzbudit pocity... jsi prostě dobrá..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama