Nesmyslný smysl nesmyslu

24. září 2010 v 20:31 | Sayuri |  Myšlenkové pochody
     Hudba Queenů mi lechtá ušní bubínky a já se musím zas a znovu zamýšlet nad tím, odkud se nám berou takové hvězdy jako byl Freddie Mercury nebo Michael Jackson, či podobní géniové. Všichni nadaní lidé mají šílené životy. My, obyčejní smrtelníci, je nejspíš nikdy nepochopíme.
     Nejednou se mi stalo, že jsem nad něčím uvažovala a po čase stráveném uvažováním, mi ta věc přestala v hlavě dávat smysl. To potom začínám rozjímat o smyslu věci a dostanu se k totálním střeštěnostem. Často mě z tohoto zdlouhavého procesu rozbolí hlava. Zajímalo by mě, jak to řešili třeba antičtí filozofové, takový Sokratés, Platón nebo Aristotelés. Vždyť jim musela vybouchnout hlava!
     A už to dělám zase. Kdybych se do toho ponořila jen o něco víc, opět by se mi z toho ztěžka dostávalo. Pokusím se zůstat na přirozené hladině vnímání věcí. Prozatím.
     Půjčila jsem si ze školní knihovny Manon Lescaut od Vítězslava Nezvala. Kdo by neznal ty slavné verše...
Manon je můj osud. Manon je můj osud.
Manon je všecko, co neznal jsem dosud.
Manon je první a poslední můj hřích,
nepoznat Manon, nemiloval bych.
     Dokonalé. Oslňující. Pravdivé. Dechberoucí. A ještě k tomu se mi líbí jméno Manon. Záhadou a tajemstvím opředené, strachu zbavené jméno. Že bych pojmenovala svou druhou dceru Manon? První bude Alexandra a druhá Manon. Lidi si budou ťukat na čelo, ale jsou to jména, která by měla být nošena se ctí a hrdostí.

Manon je motýl. Manon je včela.
Manon je růže, hozená do kostela.
Manon je všecko, co neztratí nikdy svůj pel.
Manon je rozum, který mi uletěl!
Manon je dítě. Manon je plavovláska.
Manon je první a poslední má láska.
Manon, ach Manon, Manon z Arrasu!
Manon je moje umřít pro krásu...

 


Komentáře

1 Babe | Web | 24. září 2010 v 20:34 | Reagovat

Dej si sem hvězdičky, já doopravdy nevím co říct, a zároveň se mi tel článek moc líbil! :)

2 Malé Chlupaté Stvoření z Alfa Centauri | Web | 24. září 2010 v 20:36 | Reagovat

Manon je skvělé jméno! A tuhle poezii shodou náhod znám a líbí se mi...
Smysl v nesmyslu mi v mé huňaté hlavě přemítá taky často - až nebezpečně často. Mě tu zní Queen album Dvojka, a jsem absolutně šťastno - ušními bubínky protéká čisté zlato... Zvláštní, kde se ti šílenci-géniové rodí... Na Alfa Centauri asi ne :-D

3 *Zapomněná | Web | 25. září 2010 v 13:09 | Reagovat

ano, to on vyjímečný je ♥.
to jméno, je zajímavý..neobvyklý..to je pěkný ;)

4 Es. | Web | 25. září 2010 v 14:27 | Reagovat

Musím se přiznat neznám to dílo ;-) Já raději ani hluboce nepřemýšlím neboť bych u toho strávila dost času a stále bych si ten význam vykládala jinak.. Queeny měli krásné písničky, něco z nich vyzařovalo..

5 Es. | Web | 25. září 2010 v 18:19 | Reagovat

Miluji Francii, ale zároveň i Anglii a ano je to London Eye :-) Taky si říkám jaká to je škoda! :-( Zrovna když jsme začínali být v tom nejlepším :-P

6 DayDreamer | Web | 25. září 2010 v 20:53 | Reagovat

Moc hezky jsi popsala své myšlenky :] ^^

7 *Zapomněná | Web | 26. září 2010 v 8:53 | Reagovat

to on je :)

8 Míša | Web | 27. září 2010 v 23:00 | Reagovat

dneska jsem poslouchala s Kájou Queeny,..a i když jsem zrovna byla děsně zaneprázdněná jeho maximální možnou blízkostí, tak jsem se na mercuryho hlas musela strašně soustředit... je.. byla to prostě třída... hned potom jsme měli nirvánu,... takže... úplně to stejné. Já když už nad něčím začnu přemýšlet, tak to rozhodně nemůže dávat smysl... ten tomu dodávám tím přemýšlením, takže to mám trošku naopak...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama