Odvrácená strana slávy

28. srpna 2010 v 19:21 | Sayuri |  Psací pero
     Konečně jsem se dostala k napsání první povídky. Když říkám první, myslím tím první na tomhle blogu. Píšu příběhy. Někdy rozvíjím děj už napsaných románů. Baví mě to, ale nemá to budoucnost.
     Teď jsem napsala nezávislou povídku, takový záblesk z fantazie, který přišel. Skrývá se v ní ponaučení, někdo ho možná najde.
     Třeba nebudete mít chuť to číst. V tom případě nečtěte.




Odvrácená strana slávy

     Můj život nebyl zrovna procházka růžovou zahradou, ale na stížnosti se čas nenašel. Žila jsem v tom nudném stereotypu, ze kterého jsem si, jako tisíce dalších lidí v mém věku, přála vystoupit. A jednoho dne si pro mě přišli. Jen tak, z ničeho nic se tu objevili, nakecali mi, že ze mě udělají hvězdu a odvedli si mě. Od té doby se můj život radikálně a natrvalo změnil.
     Proslavili mě, říkali, že mám hlas, který se dobře prodává. Psali, že moje hudba okouzlila svět. Nezajímalo mě to. Jediné na čem mi v té době záleželo byly drogy a chlast. Neuvědomovala jsem si, že to zašlo až příliš daleko. Za hranice, kam už moje moc nesahala. Všechno, co kdysi bylo těžce budováno, spadlo jako nějaký zasraný domeček z karet. Oni za to mohli! Oni po mě chtěli abych byla dobrá a vydělávala jim prachy. Prachy, které jsem nikdy v životě neviděla.
     Popravdě, šlo to se mnou z kopce. Chlast docházel čím dálo tím rychleji, drog bylo pořád míň a míň. Cigarety se podepsaly na mých hlasivkách, už to nebyl ten plný a zvučný hlas, který mě kdysi učinil slavnou. Teď byl zastřený a slabý, připravený na smrt.
     Tvrdili o mně, že trpím maniodepresivitou. Taková hovadina, kde na to přišli? Byla jsem naprosto v pořádku, to oni by se měli jít dát vyšetřit!
     Přes to všechno, lidé mě milovali. Nemohla jsem ani vylézt z hotelu, stáli tam, připraveni spustit ten šílený jekot, ze kterého mě vždycky rozbolela hlava. Ať si jdou ječet na někoho jiného a mě nechají v klidu vyspat!
    
     Měl to být poslední zasraný koncert celého tohohle podělaného turné. Plánovala jsem to dlouho a už se rozhodla. Na konci vystoupení učiním prohlášení, skončím. S koncerty a celým tímhle blázincem. Možná mě nechají v klidu dělat hudbu, moji hudbu, ne hudbu, kterou chtějí oni abych dělala.
     Blížila se poslední skladba. Měla jsem co dělat, abych to zvládla s dechem. Taky mi přeskakoval hlas, ale oni si ničeho nevšimli. Celou dobu řvali a vůbec neposlouchali co zpívám. Tak proč kurva přišli? Aby mě nasrali, tak to je.
     Zazněl poslední akord, roztáhla jsem ruce a zaklonila hlavu. A potom to přišlo. Rána… milisekunda hrobového ticha, následovaná jekotem tisíckrát šílenějším, než byl kdy předtím. Skácela jsem se na pódium.

     Víte, měla bych mu poděkovat. Tomu střelci, který mě zabil. Probrala jsem se do nového života, na novém místě. Dostala jsem druhou šanci a přísahám, že tuhle si nezkurvím.

 


Komentáře

1 zlý dítě | Web | 28. srpna 2010 v 20:04 | Reagovat

pěkně napsaný..připadá mi, že klidně takhle to můžou některý hvězdy cejtit.
btw. dokoukala sem Stmívání. :D nebylo to tak špatný.. akorát teda nechápu co všichni viděj na Edwardovi. :D

2 Rousie | Web | 28. srpna 2010 v 21:01 | Reagovat

Připadá mi to jako z teho filmu Runaways tá Dakota,ale pěkně napsaný !!

3 TlusŤjoch | Web | 28. srpna 2010 v 22:45 | Reagovat

Pěkně, s gradací, vystižené.

4 Wee* | Web | 29. srpna 2010 v 11:18 | Reagovat

náhodou, je to pěkný :) .. proč si myslíš, že to nemá budoucnost?

5 Es. | Web | 29. srpna 2010 v 11:23 | Reagovat

Páni dobrá povídka :-) Máš nadání, i když si myslíš, že.. Je to dost dobré :-)

6 Malé Chlupaté Stvoření z Alfa Centauri | Web | 29. srpna 2010 v 11:30 | Reagovat

Je to moc pěkné. Peprné, správně peprné. Povedlo se ti to!! :)

7 Wee* | Web | 29. srpna 2010 v 12:31 | Reagovat

Ajo, ale tak b ys mohla napsat něco s vlastním dějem a určitě by se to líbilo:)..
Jinak právě já vždycky rozškubu ty klasický sešity :D:D tady tyhle mi připadají kvalitnější že by mi mohli i něco vydržet, tak uvidíme :)).. Jinak já to oblečení do školy neřeším, pro mě to žádná slavnost není:D jdu jako vždycky:))

8 yuukibitch | Web | 29. srpna 2010 v 13:27 | Reagovat

nádhera. jedním trapným slovem nádhera. moc krásně píšeš :)

9 NicoŁ* | Web | 29. srpna 2010 v 13:34 | Reagovat

přečtu si to večer :))
no ae kalhoty to přežili :))

10 Kira Seigi | Web | 29. srpna 2010 v 15:42 | Reagovat

Líbí se mi to, je to napsané se stylem.

11 Es. | Web | 29. srpna 2010 v 16:15 | Reagovat

Tak nějak nedostatek spánku :-D No hele u nás se to přes ty prázdniny nějak rozmnožilo cizincema :-D Byla jsem s tou kámoškou ještě odpoledne na cappuchinnu a potkala jsem tam toho kluka z pátku a byl tam ještě s takovou partou.. Samí němci :-D

12 Babe | Web | 29. srpna 2010 v 16:31 | Reagovat

Ty vole Sayuri dobře ty ;) c'est incroyable jako všechno od tebe ;)

až budeš chtít, můžeš si mě na fc přidat http://www.facebook.com/#!/profile.php?id=1447825621 ;)

13 Míša*** | Web | 29. srpna 2010 v 17:24 | Reagovat

Není to jako obvyklé povídky, co jsem kdy slyšela. V hodně krátkém textu to zahrnuje strašně velký časový úsek, ale to vůbec nemá nic společného s efektivitou, moc se ti to povedlo. Už vím jak mi to připadá,jako hodně obecně napsaný "obsah"knihy nebo...filmu..:D Kdybys napsala dopodrobna celý scénář, možná by to byl trhák, sice takových filmů už je spousta, ale co víš? ... optimismus..

14 Míša | 29. srpna 2010 v 17:33 | Reagovat

Možná bys prostě měla napsat rovnou knížku..!! :D kašli na povídky :D

15 Míša | 29. srpna 2010 v 17:36 | Reagovat

Dobře..:D ale napíšeš mě do věnování a chci mít tvůj první autogram :D

16 Míša | 29. srpna 2010 v 17:42 | Reagovat

Á ne, že až budeš slavná, se vykašleš na blog..:D

17 zlý dítě | Web | 29. srpna 2010 v 20:01 | Reagovat

no jasný, proti Pattisonovi nic nemam ale ne že by se mi nějak líbil (viděla sem s nim jenom Stmívání a Harryho Pottera). Spíš mi připadalo divný jak v tom Stmívání jsou upíři popsaný. Přece upíři sajou lidem krev a nezářej jak diamanty když vyjdou na slunce..:D

18 zlý dítě | Web | 29. srpna 2010 v 20:11 | Reagovat

jo to jsem postřehla, to s vegetariánama. ale nepochopila jsem - oni teda "svítěj" jenom Cullenovi? :D

19 NicoŁ* | Web | 29. srpna 2010 v 21:03 | Reagovat

tak si to užij v pondělí :))

20 zlý dítě | Web | 29. srpna 2010 v 22:02 | Reagovat

O:) jasný.. no začínam se v tom trochu ztrácet, asi bych si to musela přečíst abych se zorientovala uplně. :D :)

21 Katelline | Web | 30. srpna 2010 v 18:09 | Reagovat

opravdu seti to povedlo a líbilo se mi to :

22 taroe | Web | 30. srpna 2010 v 18:14 | Reagovat

Líbí se mi to, je to napsané bez obalu a s nevybíravým slovníkem či jak to říct. Připadá mi to spíš jako prolog, začátek životního příběhu. :) Docela by mě zajímalo, co bude dál.
(Díky za pochvalu fotek :))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama